Článek
„Žáci žijí v tržní společnosti a musí jí porozumět, i kdyby se s nich stali kritici kapitalismu,“ uvedl Nils Goldschmidt z Centra pro ekonomické vzdělávání v Siegenu (ZöBiS). Podle něj je důležité, aby si žáci osvojili ekonomické myšlení a například získali povědomí, jak fungují pobídky, případně co jsou náklady obětované příležitosti. Dále potřebují základní vědomosti o trhu, konkurenci a našem hospodářském systému, upřesnil Goldschmidt.
Za zavedení nového předmětu se zasazuje i šéf Centra pro evropský ekonomický výzkum v Mannheimu Achim Wambach. Podle něj navíc současné učebnice předmětů, které se ekonomických témat dotýkají, představují naprosto jednostranný obrázek. „Do rozvojových zemí podle nich globalizace přináší dětskou práci a u nás ubývají pracovní místa,“ směje se podle Franfurter Allgemeine hořce.
V Česku mezeru vyplňuje Ekonomická olympiáda
Šířením ekonomické vzdělanosti mezi studenty středních škol se v Česku zabývá Institut ekonomického vzdělávání (INEV). Jeho ředitelka Martina Bacíková by předmět, o kterém se diskutuje v Německu, uvítala.
„Samostatný předmět Ekonomie a finance na většině českých škol chybí. A to se nešťastně podepisuje na českých dětech i dospívajících. Samostatný předmět ekonomie je inovace, pro kterou zvedne ruku každý informovaný a rozumný člověk,“ sdělila Novinkám.
INEV šíří povědomí o důležitosti ekonomie na střední školy a snaží se učitelům poskytovat kvalitní zdroje. Kromě toho mezeru částečně vyplňuje pořádáním Ekonomické olympiády, kterou podporuje i Česká národní banka (ČNB).
„Ekonomická olympiáda nám umožňuje zůstat v kontaktu se středoškolskou realitou a díky tomu můžeme být v pomoci flexibilní a efektivní,“ uzavřela Bacíková.
Negramotní jsou i rodiče
„Když jsme se ptali dětí, jak se vyznají ve světě peněz, tak nám samy přiznaly, že o hospodaření moc nevědí. Chtějí se ale dozvědět více,“ řekl Novinkám Petr Hutla, vrchní ředitel a člen představenstva ČSOB, která si k tématu finanční gramotnosti nechala zpracovat průzkum.
„A ačkoliv se většina rodičů snaží své potomky finančně vzdělávat, podle třetiny z nich je za finanční gramotnost dětí zodpovědná také škola,“ dodal Hutla.
Nízká ekonomická a finanční gramotnost se projevuje i u starších generací. „Pokud by domácnosti přišly o hlavní zdroj příjmu, typicky by vydržely jeden až tři měsíce, než by si musely půjčit nebo se přestěhovat a snížit tím své pravidelné výdaje,“ uvedl.
„Čtvrtina rodin by při výpadku příjmů s penězi nevydržela dokonce ani jeden měsíc. Pokud se vede Čechům dobře, tak se takový přístup neprojeví, problém ale nastává v době krize,“ zdůraznil.