Dešťovka může ušetřit rodině i tisíce

„Roční úhrn srážek byl loni u nás průměrně 585 mm. Na střechu rodinného domu o ploše 100 metrů čtverečních tedy napršelo 59 metrů krychlových vody. Uvažujeme-li denní spotřebu vody jedné osoby sto litrů na den, pro čtyři lidi je to pak celkem 146 metrů krychlových za rok. Dešťovou vodou lze z tohoto množství nahradit přibližně jednu třetinu spotřeby,“ řekl Právu technik z Atelieru DEK Lukáš Rundt.

Cenu vodného a stočného určuje provozovatel vodovodu. Například v Brně stojí jeden metr krychlový vody zhruba 43 korun. U výše uvedeného příkladu by tedy rodina ušetřila na vodném přibližně 2100 korun ročně.

S cenou stočného je to složitější. Ta se většinou počítá z množství vody, která přiteče z vodovodního řadu a proteče ocejchovaným vodoměrem.

„Pokud bude domácnost používat dešťovou vodu na splachování toalet, je nutné kontaktovat provozovatele kanalizace a domluvit se, jak se bude měřit množství odpadní vody vzniklé z vody dešťové. Nabízí se možnost paušální částky podle počtu osob nebo instalace druhého vodoměru mezi nádrží a domem,“ dodal Rundt.

Není tak divu, že tolik lidí má o nádrže na dešťovku, se kterou lze splachovat nebo alespoň zalévat, zájem. Navíc na nádrže na dešťovku je možné získat dotace. Státní fond životního prostředí už eviduje tisíce žádostí o retenční nádrže. V úhrnu to znamená dotace za stamiliony korun.

Běžná nádrž vyjde na 15 až 20 tisíc korun s DPH, přičemž dotace může být i vyšší. „K tomu však nejsou započteny výkopové práce, projektová dokumentace a příslušenství, tedy čerpadlo, hadice, filtry, řídicí jednotka. Náklady na toto příslušenství se mohou vyšplhat na dalších 20 až 25 tisíc,“ upřesnil Rundt.

Stát k loňskému balíku přidal dalších sto milionů korun a počítá se s dalším průběžným posilováním finančních zdrojů na tato opatření. Ministři životního prostředí a zemědělství o tom mluví velmi často - alespoň to tedy platilo před posledními na srážky mimořádně bohatými týdny.

„Z důvodu vysokého zájmu byla na konci letošního dubna alokace programu navýšena o 100 milionů korun z původních 330 na 440 milionů,“ sdělila mluvčí fondu Lucie Früblingová s tím, že podstatná část už byla vyčerpána.

Podle Früblingové je největší zájem o dotace právě na zařízení zachycující dešťovou vodu s využitím pro splachování toalet, což představuje 54 procent žádostí. Pro využití v domácnosti je třeba vodu upravit filtrací, až potom je využitelná pro splachování. Ušetřit na vodě na toaletách však lze také dalšími způsoby. Odborníci například doporučují využití domácích pisoárů.

„Nové modely domácích pisoárů s automatickým radarovým splachováním zvládnou spláchnout jen jedním litrem vody. Oproti malému spláchnutí na toaletě jde o úsporu dvou litrů na jedno spláchnutí. Pokud máte jen jedno spláchnutí, to znamená šest litrů, tak úspora může být až pět litrů na jedno spláchnutí,“ vypočítává Pavel Rybka ze společnosti Sanela.