Článek
Hroznům, jež se nyní začínají viditelně nalévat, teoreticky hrozí plísňová botritida, která se sice dá ovlivnit postřikem, ten se ale nemusí v případě, že nebude abnormální vlhko, ani použít.
Škody nejsou tak velké
Jestli sáhnout po postřiku proti botritidě už v těchto dnech, nebo až za tři týdny, je v současnosti tak trochu sázka do loterie a každý vinař si to musí podle stavu vinice a vlastního uvážení rozhodnout sám.
„Kvůli integrované ochraně musíme s chemií šetřit a toto bude letos vlastně postřik úplně poslední. Možná že se vyplatí i risk nestříkat už vůbec. Počasí se k nám tentokrát chová velmi vstřícně. Střídání teplot, a to nejen denních či nočních, ale i dlouhodobějších cyklů, které nyní prožíváme, kdy je čtyři či pět dnů horko a pak se na stejnou dobu ochladí, výrazně prospívá vzniku aromatických látek v bobulích. S mírným optimismem tak můžeme očekávat voňavá a velmi příjemná vína,“ řekl Právu ředitel Znovínu Znojmo Pavel Vajčner.
Dobrá úroda i cukernatost
Znovín, který hospodaří na 500 hektarech vlastních vinic, i přes počáteční problémy očekává vcelku průměrnou úrodu i vysokou cukernatost. Což znamená průměrnou sklizeň u všech pěstovaných odrůd šest tun z hektaru a nejméně dvacet stupňů cukernatosti.
„To je ovšem současný výhled vzhledem k prognóze počasí. Uvidíme, co bude za dalších čtrnáct dnů či tři týdny,“ dodává ze znojemské vinařské podoblasti Vajčner.
I přes poměrně dramatický začátek vegetačního roku je ještě o něco optimističtější Petr Čech z Tvrdonic, tedy slovácké podoblasti, která byla mrazy zasažena poměrně silně.
Katastrofa se naštěstí nekoná
„Letošní rok vypadal zpočátku katastrofálně. První odhady škod byly až 40 procent. Naštěstí se násada vzpamatovala, takže mrazy nakonec zničily asi deset až patnáct procent úrody a vzhledem k následujícím spíše suchým měsícům nás ani příliš netrápily houbové choroby. Bobule se teď utěšeně nalévají a zaměkávají, což už je fáze zrání, kdy jsou vůči plísním mnohem méně náchylné. Ani botritidy, která by mohla ještě přijít, se tolik nebojíme. V určité míře a pro některé odrůdy jako ryzlinky je i prospěšná, drží kyselinu a dá se s ní pracovat,“ vysvětluje Petr Čech.
Stojí v čele malého rodinného vinařství pyšnícího se mnoha oceněními včetně řady mezinárodních. Čechovi hospodaří na výměře 30 hektarů a předpokládají průměrnou sklizeň od sedmi do deseti tun podle odrůdy.