Článek
Mírné projevy deprese v poslední době mělo 13 procent lidí, střední příznaky každý devátý člověk a závažné sedm procent dotázaných. Depresivní projevy mělo 22 procent žen a 15 procent mužů.
Nejvíc se vyskytovaly u lidí mezi 35 a 44 roky a nad 51 let. Devět procent dotázaných se přiznalo k myšlenkám o ukončení života. Každý stý člověk řekl, že o sebevraždě uvažuje vážně.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Lidé s depresemi bývají pasivnější, méně se snaží problém zvládnout a řešívají ho alkoholem a užíváním léků. Jen šest procent těchto osob s depresí žije zdravě. U lidí bez potíží to je pětina.
| Co vyplynulo z výzkumu |
|---|
| Třetina lidí cítí, že by jim mohlo hrozit vyhoření. |
| Téměř pětina bere pravidelně léky na uklidnění a 11 procent na zlepšení nálady. |
| Léky na spaní užívá 16 procent respondentů. |
| Zásady zdravého životního stylu dodržuje jen 17 procent lidí. |
| Sportu se vůbec nevěnuje 31 procent respondentů. |
Deprese se projevuje dlouhodobě smutnou náladou, ztrátou energie, plačtivostí, nižší výkonností. Nejvážnější stavy končívají sebevraždou. Vyhoření představuje silné vyčerpání, způsobuje ho neustálý stres, časový tlak a emoční napětí.
Lidé si pomáhají léky
Třetina lidí cítí, že by jim mohlo vyhoření hrozit. U pětiny se objevily konkrétní projevy. Častěji vyhoření postihuje ženy a mladší lidi, projevilo se u dvou pětin osob, které mají v práci velkou odpovědnost. Nejvíc se syndrom vyskytuje v Moravskoslezském kraji. Méně je těchto lidí v Praze, jejich potíže bývají ale intenzivnější. Nejméně vyhořením trpí lidé na Vysočině.
Nadměrnou únavou trpí 31 procent Čechů a Češek. Téměř třetina má problémy se spánkem, polovina lidí se ale snaží chodit spát ve stejnou dobu. Čtyři z pěti osob spí aspoň šest hodin denně. Léky na spaní užívá 16 procent respondentů. Téměř pětina bere pravidelně léky na uklidnění a 11 procent na zlepšení nálady. Většinou si je nechávají předepsat od praktického lékaře. Víc než čtyři pětiny dotázaných nikdy nevyhledalo psychiatrickou či psychologickou pomoc.
Pomůže zdravý životní styl, koníčky i rodinné zázemí
Podle lékařů je pro zachování duševního zdraví důležité zdravě jíst, nekouřit, přiměřeně se hýbat, nepít příliš alkoholu a věnovat se koníčkům. Podstatnou roli hraje také dobré citové zázemí a spokojenost v zaměstnání.
Zásady zdravého životního stylu dodržuje jen 17 procent lidí. Zhruba třetina dotázaných kouří běžné cigarety, čtyři procenta ty elektronické. Příležitostně se napije alkoholu sedm z deseti lidí. Úplně abstinuje každý sedmý člověk, denně či velmi často si naopak pití dává 17 procent osob. Sportu se vůbec nevěnuje 31 procent respondentů. Jednou až dvakrát týdně si nejméně půl hodiny zasportuje 44 procent lidí. Ryby jí pravidelně jen čtvrtina Čechů a Češek.
Se svou prací je spokojeno 62 procent lidí. Důvodem k nespokojenosti bývá hlavně plat, s ním je spokojeno 38 procent dotázaných. Čtyři pětiny lidí míní, že by jejich stresovou zátěž zmírnilo zvýšení výdělku a další benefity, jako třeba delší dovolená. Třicet procent žen a mužů zvažuje odchod ze svého nynějšího místa.