Demografové opravují chybné výroky politiků ohledně důchodů

Mylné výroky o tom padaly i tento týden při debatě o reformě ve Sněmovně a přiměly Českou demografickou společnost podat vysvětlení.

Nejnověji se chytil do pasti poslanec za ANO Jiří Mašek. „Dnešní skutečnost vzhledem k dožití 76 let u mužů je vyplácení důchodu jedenáct roků. U žen, které se dožívají 82 let, je to sedmnáct roků v průměru,“ kritizoval.

Demografové i vláda ale vycházejí z jiné statistiky. „Je pravda, že podle posledních dostupných úmrtnostních tabulek je naděje dožití při narození u mužů 76 let a u žen 82 let. Jedná se však o ukazatel mapující úmrtnostní poměry celé populace bez ohledu na věk,“ upozornili experti.

Podle nich je však jediným korektním odhadem doby pobírání důchodu až hodnota naděje dožití v okamžiku dosažení důchodového věku. Do toho se musí započítat i to, že se doba dožití každý rok prodlužuje, a promítnout to do výpočtu.

Jinými slovy se nebere v potaz průměrný věk, ve kterém umírají všichni obyvatelé Česka od kojenců až po stoleté včetně těch, kteří zahynou třeba ve čtyřiceti letech při autonehodě. Ve skutečnosti rozhoduje průměrná doba, po jakou ještě budou žít lidé, kteří se dočkají penze. U nich je průměrný věk při úmrtí vyšší než u populace jako celku.

„Pro ročník 1965, který půjde do důchodu v roce 2030 v 65 letech, vychází průměrná doba pobírání důchodu pro muže na 19,4 roku a pro ženy 23,2 roku. Průměrná doba pobírání důchodu by tedy pro tento ročník narození měla činit zhruba 21,3 roku,“ vysvětlili demografové.

Pro ročník 1972 by při navrhovaném důchodovém věku 65 let a sedm měsíců průměrná doba pobírání důchodu měla činit 21,75 roku.

Demografové upozornili, že není pravdivé ani tvrzení, že se lidé penze nedožijí. U lidí z ročníku 1965, kteří se dožili dvaceti let, by se jí mělo dočkat 82,6 procenta mužů a 91,7 procenta žen.

Na druhou stranu není podle demografů zcela pravdivé ani tvrzení premiéra Petra Fialy (ODS), když ve Sněmovně prohlásil: „Ještě před čtvrt stoletím se na důchod pro jednoho penzistu skládalo pět ekonomicky aktivních lidí. Dnes je to něco přes tři a za dalších 25 let to už budou pouze dva lidé.“

Například v roce 2000 ale podle demografů sice začínali lidé dříve pracovat, ale také odcházeli do penze dříve než nyní. „Po přepočtu se zohledněním skutečného důchodového věku vychází pro tento rok pouze 2,8 osoby v produktivním věku na jednu osobu v důchodovém věku,“ korigovali premiéra.

Lze však podle nich souhlasit s tvrzením, že pokud by nedošlo ke zvyšování důchodového věku, připadali by v roce 2045 na jednoho důchodce pouze dva lidé a v roce 2060 pouze 1,7 člověka v produktivním věku.

Jinak řečeno, na sto lidí v produktivním věku dnes připadá zhruba čtyřicet důchodců, ale v roce 2060 by jich bylo už téměř šedesát.

„Pokud by nedošlo ke zvyšování důchodového věku ani k částečnému financování důchodů z dalších zdrojů, například z daní po daňové reformě, pak by skutečně bylo nutno snížit výši důchodů zhruba o jednu třetinu,“ konstatovali demografové.