Demografický průšvih. V důchodech zůstane desítky let díra, i kdyby se rodilo dětí jako za Husáka

Zhruba do 60. let 21. století by se tak důchodový systém i veřejné výdaje motaly v začarovaném kruhu. Až poté by došlo ke zlepšení, a to jen drobnému.

Vyplývá to ze zprávy Národní rozpočtové rady o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, která propočetla různé scénáře demografického vývoje a jeho dopadu na veřejné finance.

V jednom z nich načrtla situaci, kdy by míra plodnosti v příštích deseti letech vzrostla ze současných 1,45 na 2,46 dítěte na ženu v plodném věku. „To odpovídá sedmdesátým letům (minulého století), kdy byla plodnost nejvyšší od padesátých let,“ konstatuje se ve zprávě.

Jenže ani tato mimořádně příznivá kombinace parametrů by podle rady ještě dlouho nevedla k zajištění stability důchodového systému.

K poklesu deficitů by došlo až po roce 2050, kdy by začaly nově narozené děti vstupovat na trh práce. Do té doby by byly schodky nejen drobně horší, ale dokonce by to vedlo k výdajům v dalších oblastech – jako školství či zdravotnictví – a zvyšovalo by to veřejný dluh.

„Je to pochopitelné. Znamenalo by to počáteční náklady třeba na školky nebo sociální dávky a efekt by se projevil nejdříve po 25 letech, až by ti lidé vstoupili do pracovního věku,“ okomentoval to Tomáš Fiala, demograf z Vysoké školy ekonomické v Praze.

I v důchodové oblasti by to zhruba do konce padesátých let paradoxně vedlo k mírnému nárůstu výdajů zhruba o 0,1 procenta ročně. A to z důvodů vyšších výdajů na invalidní nebo třeba i sirotčí důchody.

Ani Fiala ovšem nepředpokládá, že by plodnost v blízkých letech vzrostla na úroveň jako „za Husáka“.

„Takováto plodnost není nikde v Evropě a nedovedu si představit, že by jí zrovna u nás bylo možné dosáhnout. Sedmdesátá léta minulého století byla úplně jiná, lidé neměli možnost studovat, cestovat, podnikat, takže byli více ochotni mít děti,“ připomněl.

Výdaje na starobní penze podle studie v současnosti dosahují 7,71 procenta hrubého domácího produktu. Při zachování stavu budou v roce 2050 na úrovni 10,12 procenta a v roce 2060 dosáhnou svého maxima 11,05 procenta HDP. Pak by klesaly, ale jen mírně.

Podle člena rady Petra Musila se na projektovaném vývoji podepisuje stárnutí populace, v jehož důsledku začne po roce 2030 docházet k výrazné zátěži důchodového systému.

„Jednak do penze začnou odcházet silné generace narozené v sedmdesátých letech a také je v adekvátní míře nedokážou nahrazovat početně slabé generace narozené v devadesátých letech a na počátku tohoto tisíciletí,“ upozornil Musil v Deníku N.

V základním scénáři tak podle rady přesáhne dluh veřejného sektoru kvůli stárnutí obyvatelstva 200 procent HDP, a to od roku 2070. Při mírné úpravě důchodového věku, kdy by lidé trávili v penzi čtvrtinu života, by to bylo o čtvrtinu méně.

Základní scénář ale nezahrnuje další růst důchodového věku, s nímž počítá reforma vlády. Rada sice propočítávala i možné scénáře vývoje v případě jejího schválení, ale tento výpočet nezahrnuje změny, k nimž došlo ve Sněmovně.

Reformu v listopadu odsouhlasili poslanci a nyní ji bude projednávat Senát. Mimo jiné počítá s postupným růstem důchodového věku až na 67 let a s nižším výpočtem nových penzí. Již dříve přitom zákonodárci schválili snižování pravidelné valorizace a zpřísnění podmínek pro předčasný důchod.

„Bez důchodové reformy by hrozilo, že současný průběžný systém narazí na nedostatek zdrojů,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Úpravy podle něj deficit důchodového systému srazí.

Opozice kritizuje reformu s tím, že deficity důchodového systému vzhledem k HDP jsou v Česku oproti zahraničí pořád nízké. To ale podle rady není docela pravda, jelikož statistiky obvykle uvádějí hrubé výdaje na penze.

„Většina zemí Evropské unie však z vyplácených penzí vybírá daně, některé dokonce i zákonné pojištění,“ upozornili experti. To se týká Belgie, Finska, Francie či Německa.

„Do určité míry to ale stále srovnatelné je. I při zachování nynějšího stavu bychom v roce 2060 vydávali méně než průměr Evropské unie. Ten by podle OECD měl být 13,9 procenta,“ nesouhlasí poslanec opozičního ANO Aleš Juchelka.