Článek
„Výsledek hospodaření vládních institucí za rok 2024 skončil v deficitu ve výši 177,2 miliardy korun. V meziročním srovnání celkové příjmy, z nich především přijaté sociální příspěvky, rostly více než výdaje. Míra zadlužení sektoru vládních institucí oproti roku 2023 stoupla a dosáhla úrovně 43,6 procenta HDP,“ uvedla ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Helena Houžvičková.
Největší podíl na uvedeném deficitu podle statistiků opět připadal na ústřední vládní instituce, jejichž hospodaření skončilo ve schodku 212,4 miliardy korun. Naopak místní vládní instituce, tedy obce a kraje, skončily v přebytku 55,3 miliardy korun. Fondy sociálního zabezpečení vykázaly deficit 20,1 miliardy korun.
Celkové příjmy vládních institucí loni meziročně vzrostly o 6,8 procenta, což byl v absolutním vyjádření nárůst o 206,9 miliardy korun. Nejvíce podle statistiků rostly přijaté sociální příspěvky, příjmy z daní z příjmu a z daní z výroby a dovozu. Celkové výdaje vládních institucí se meziročně zvýšily o 2,9 procenta, tedy o 98,1 miliardy korun. Největší nárůst byl zaznamenán u vyplacených sociálních dávek, naopak největší pokles u dotací.
„Za minulý rok jsme dosáhli nejnižšího schodku veřejných financí za posledních pět let a bezpečně plníme maastrichtská kritéria pro veřejné finance. Tato vláda si předsevzala konsolidovat veřejné finance, a proto přišla s Ozdravným balíčkem. Rok 2024 tak již přinesl nezpochybnitelné výsledky,“ uvedl k výsledkům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Dluh se zvýšil
Celkový vládní dluh dosáhl na konci loňského roku 3,492 bilionu korun, meziročně se zvýšil o 258,1 miliardy korun. Převážná část meziroční změny připadá podle statistiků na emitované dluhové cenné papíry.
„V roce 2024 byl meziroční nárůst dluhu výrazně odlišný od výsledku hospodaření (schodek 177,2 miliard korun), což znamená, že si vládní instituce vypůjčily o 80,9 miliardy korun více, než činila potřeba financování. Tato skutečnost se na straně aktiv projevila nárůstem hodnoty držených finančních aktiv, zejména převoditelných vkladů,“ uvedl ČSÚ.
Podle Stanjury je pozitivní, že růst zadlužení zpomalil. „Když porovnám zadlužení zpětným pohledem, trend jeho růstu zřetelně zpomalil. Nárůst o 11 procentních bodů, který způsobila minulá vláda v době covidu, už je naštěstí minulostí. Bohužel za nezodpovědnou rozpočtovou politiku kabinetu Andreje Babiše (ANO) ale platíme dodnes,“ uzavřel Stanjura.
