Vláda pokračuje v trhání rekordů. Schodek rozpočtu dosáhl v dubnu 200 miliard

„Dosavadní nepříznivé hospodaření státu je meziročně negativně ovlivněno 100 miliardami korun navíc na rostoucí důchody a sociální dávky, kompenzacemi vysokých cen energií a více než dvojnásobnými splátkami především covidových dluhů. Takřka dvojnásobné jsou oproti loňsku také státní investice zejména na dopravní stavby a energeticky úsporné projekty,“ komentoval bilanci ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Šéf státní kasy dodal, že v dubnu jsou obvykle nižší příjmy kvůli vratkám z daňových přiznání fyzických osob, nejpozději od poloviny roku ale očekává, že se hospodaření státu výrazně zlepší díky dodatečným příjmům z dividend, evropských fondů a příjmům z neočekávaných zisků.

Rozpočtové příjmy za první čtyři měsíce roku dosáhly 533,9 miliardy korun, meziročně vzrostly o 11,4 procenta. Výdaje dosáhly 733,9 miliardy korun, proti loňsku narostly o 26,7 procenta.

Na výdajové straně byly největší zátěží výdaje v sociální oblasti. Stát na ně vydal meziročně o téměř 52 miliard více.

Celkově už letos stát na sociálních dávkách vyplatil 288,5 miliardy korun, o 17,3 procenta víc než loni. Důchody tvořily 225,9 miliardy korun z této částky, meziročně se jejich objem zvýšil o 19,9 procenta. Téměř na trojnásobek se zvýšily transfery podnikatelům kvůli kompenzacím vysokých cen elektřiny, dosáhly 52,3 miliardy korun. Výdaje na obsluhu státního dluhu vzrostly o 150 procent na 23,1 miliardy korun.

K příjmům státního rozpočtu nejvíc přispěl výběr povinného pojistného, na kterém stát vybral 222,5 miliardy korun, o deset procent víc než loni. Z daně z přidané hodnoty šlo do státního rozpočtu 117,5 miliardy korun, o 8,1 procenta víc než loni. Ze spotřební daně rozpočet inkasoval 43,4 miliardy korun, meziročně to znamená pokles o 7,4 procenta. Na dani z příjmu fyzických osob šlo do rozpočtu 38 miliard korun, meziročně o 32 procent víc. Daň z příjmu právnických osob vynesla 37,6 miliardy korun, o 21,3 procenta víc než loni.

V mimořádných příjmových opatřeních vybral stát zatím 8,5 miliardy korun na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Inkaso z daně z neočekávaného zisku, kterou jsou zatíženy energetické a petrochemické společnosti a některé banky se zatím v rozpočtu neprojevilo, splatná je až později v letošním roce.

Podle schváleného rozpočtu na letošní rok by měl stát hospodařit s příjmy 1,93 bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu korun. Deficit by měl být 295 miliard korun. Podle ekonomů už je ale teď pravděpodobné, že schodek bude o několik desítek miliard vyšší. Vláda by nicméně měla ještě tento měsíc představit konsolidační balíček, který by měl letošní vývoj hospodaření státu zlepšit.

Loni skončil rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun.