Článek
Loni na konci září byl deficit státního rozpočtu o trochu nižší, když činil 180,7 miliardy korun.
„Když si odmyslíme povodně, podle plnění za uplynulých devět měsíců je vysoký předpoklad, že dodržíme schválený schodek 252 miliard korun,“ prohlásil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Povodňových 50 miliard Brusel nepošle, Česko si je musí najít ve svých programech
Většina ekonomů přitom očekává, že vláda schodek nevyčerpá. Stanjura už dříve uvedl, že pokud budou povodňové škody nižší, bude nižší i rozpočtový deficit.
Rozpočtové příjmy za tři čtvrtletí dosáhly 1,445 bilionu korun, proti loňsku se zvýšily o 0,6 procenta. Stejný meziroční nárůst zaznamenaly i výdaje, které ke konci září dosáhly 1,626 bilionu korun.
Na daních se vybralo více
Ministerstvo financí uvedlo, že na příjmové straně rozpočtu pomohl zejména výběr daní a pojistného, na kterých se vybralo o 5,6 procenta víc než loni, naopak se meziročně snížily příjmy z Evropské unie. Nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických osob, které se zvýšilo o 15 procent na 122,8 miliardy korun. Na povinném pojistném stát vybral o 9,1 procenta víc než loni, tedy 557,9 miliardy Kč.
Daň z přidané hodnoty přinesla do rozpočtu 273,7 miliardy korun, meziročně o pět procent víc. Podle ministerstva financí se do inkasa DPH promítá růst výdajů domácností na spotřebu, i když ten zatím zůstává poměrně slabý, i letošní úprava sazeb daně. Výběr spotřebních daní stoupl celkem téměř o desetinu na 119,8 miliardy korun, nejvíc u minerálních olejů.
Vláda chystá povodňové dluhopisy
Inkaso daně z příjmu právnických osob se meziročně snížilo o 5,4 procenta na 198,2 miliardy korun. „Meziroční pokles byl způsoben loňskou vysokou srovnávací základnou, kterou navýšilo vyrovnání daně za zdaňovací období 2022,“ uvedlo ministerstvo.
Na dani z mimořádných zisků, takzvané windfall tax, stát letos za tři čtvrtletí vybral 27,2 miliardy korun, o šest procent víc než loni. Další záloha bude splatná v prosinci. Naprostá většina příjmů z této daně plyne z polostátní energetické společnosti ČEZ.
Hlavní výdajovou položkou rozpočtu jsou tradičně sociální dávky a důchody, na kterých stát už celkem vyplatil 677,4 miliardy korun, o 4,2 procenta víc než loni. Z toho na důchody šlo do konce září 532,5 miliardy. O 47,4 miliardy korun se meziročně snížily výdaje spojené s podporou poskytovanou kvůli vysokým cenám energií.
Pojišťovny odhad povodňových škod snížily
Dopad povodní, které minulý měsíc napáchaly obrovské škody hlavně v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, byl na zářijový výsledek rozpočtu ještě omezený.
Na konečné vyčíslení záplavových škod se ještě čeká, nicméně Česká asociace pojišťoven na začátku týdne snížila odhad pojištěných škod o tři miliardy na 16,3 miliardy korun. Při minulých povodních tvořily pojištěné škody podle analytiků zhruba polovinu celkových.
Povodňová pomoc ovšem musí být podle Stanjury rychlá, bude směřovat postiženým domácnostem a firmám, a také krajským a obecním rozpočtům. Ty na rozdíl státu většinou hospodaří s přebytky a na obnově majetku se také mají podílet.