Článek
Vládní kabinet navrhl kontroverzní zákon, jehož součástí je rozsáhlá reforma sociálního zabezpečení, už v prosinci. V zemi kvůli tomu byly velké protesty.
„V Evropě je válka a my potřebujeme posílit obranu. Každý k tomu musí přispět,“ zdůvodnila už v prosinci podle BBC premiérka Mette Frederiksenová.
Severská země posunula svůj závazek splnit cíl NATO v oblasti výdajů na obranu ve výši dvou procent HDP o tři roky dopředu, tedy nejpozději do roku 2030.
Většinu z dodatečných 4,5 miliardy dánských korun (14,4 miliardy korun) potřebných pro splnění dvouprocentního cíle by mohly pokrýt právě získané daně plynoucí ze zrušeného svátku, uvedla Reuters.
To ovšem odbory a někteří ekonomové zpochybňují s tím, že z dlouhodobého hlediska si zaměstnanci najdou jiné způsoby, jak si odebrané volno vykompenzovat.
Podle dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pracují Dánové méně hodin než pracovníci ve většině evropských zemí, dodala Reuters.
Velký modlitební den byl státním svátkem od roku 1686.