Dánsko výrazně zlepšilo odhad růstu ekonomiky. Táhne ji hlavně výrobce přípravků na hubnutí

Růst hrubého domácího produktu (HDP) Dánska v příštím roce pravděpodobně dosáhne 2,9 procenta, uvedlo ministerstvo hospodářství ve své čtvrteční zprávě. Podstatně tak zlepšilo srpnový odhad, který počítal s růstem 2,2 procenta, uvedla agentura Bloomberg.

Pro letošní rok vláda upravila svůj odhad ještě významněji. Nově počítá s tříprocentním růstem HDP, zatímco pár měsíců zpět počítala s růstem o 1,9 procenta.

Ačkoliv to jsou na první pohled dobré zprávy, tak vláda zároveň varuje, že se očekává, že vývoj dánské ekonomiky bude do budoucna ovlivněn „několika velkými společnostmi“ ve větší míře než v minulosti.

Předmětem tohoto varování je zejména jedna společnost, a sice Novo Nordisk, výrobce populárních přípravků na hubnutí. Společnost má být v nadcházejících letech hnacím motorem ekonomického růstu země, protože ačkoliv většina její produkce se odehrává za hranicemi země, tak zároveň rozšiřuje a staví výrobní závody i na domácím trhu.

Z Dánska pochází známé, globálně významné firmy, jako například Lego nebo přepravní gigant Maersk, podle ekonomů je ale dopad Novo Nordisku na ekonomiku země, která má méně než šest milionů obyvatel, jedinečný.

„Nikdy předtím jsme v Dánsku nebyli v situaci, jako je tato, kdy by jedna jediná společnost hrála tak velkou roli,“ řekl už loni pro New York Times Jens Naervig Pedersen, ekonom Danske Bank.

Tržní kapitalizace společnosti aktuálně dosahuje 489 miliard dolarů (11,7 bilionu Kč), což je nejen více než HDP celého Dánska (404 miliardy dolarů v roce 2023), ale také se jedná o nejhodnotnější evropskou společnost na světě.

Důvod úspěchu Novo Nordisku je jednoduchý: firma před pár lety uvedla na trh revoluční léky Ozempic a Wegovy, které léčí cukrovku 2. typu a pomáhají hubnout. Ve světě jejich popularita dramaticky roste. Jen loni se prodeje injekčního léku Wegovy, který se podává lidem s těžkou nadváhou, zpětinásobily, díky čemuž firma vykázala 31procentní nárůst tržeb na 33,71 miliardy dolarů (přes 804 miliardy Kč).

Síla společnosti je tak velká a rozsáhlá, že dánští ekonomové už nějaký čas debatují o tom, zda by země neměla začít zveřejňovat i jinou sadu ekonomických statistik, které by Novo Nordisk nezahrnovaly. Jinými slovy, je tu Novo Nordisk a pak zbytek ekonomiky.

Někteří ekonomové se tak obávají, že by se Dánsko mohlo stát na Novo Nordisku až příliš závislé. Ve svých argumentech se mj. obrací do minulosti, kde odkazují na osud finské ekonomiky. Na tu měl koncem 90. let silný vliv tehdejší výrobce mobilních telefonů Nokia. Když ale začala na trhu ztrácet svou dominantní pozici, tak s sebou strhávala celou ekonomiku, jež pár let dokonce končila v červených číslech.

V neposlední řadě se pak v Dánsku obávají i toho, že je postihne tzv. holandská nemoc. Jedná se o ekonomický paradox, kdy země náhle zažije velký nárůst příjmů, což je sice zdánlivě dobrá zpráva, ale ve skutečnosti má negativní dopad na zbytek ekonomiky.

Termín vznikl poté, co Holanďané v 60. letech objevili obrovské zásoby zemního plynu. To vedlo k velkému nárůstu exportu této komodity, což způsobilo prudké posílení domácí měny, takže vývoz jiného zboží byl drahý a exportéři tím pádem dostávali méně peněz a stávali se nekonkurenceschopnými, čímž brzdili celkovou ekonomiku Nizozemska.