Článek
Podle ekonoma Gabriela Sterna, kterého citoval Wall Street Journal, spadne ekonomika země letos o deset procent a o osm procent v roce 2014. „Předpokládáme, že celkový pokles bude asi o 23 procent, podobně jako v Řecku,“ řekl.
Zemi podle WSJ čeká růst nezaměstnanosti, krachy podnikatelů a problémy s výběrem daní.
Kyperští politici trávili poslední desetiletí čas tím, že utužovali pověst Kypru jako daňového ráje, banky přetékaly vklady, především z Ruska. Když eurozóna dala jasně najevo, že podobný model nemůže pokračovat, setkala se s odporem kyperské vlády i parlamentu, napsal WSJ.
Server britského listu Guardian připomněl, že Kypr se proto dostane do problémů, protože nemá nic, čím by tento model, na němž ekonomika stála, nahradil.
"Ekonomika je zničena na bůh ví kolik dalších let. Jen co budou moci, všichni si své úspory z bank vyberou. Kdo bude chtít s Kypřany teď obchodovat?" ptá se na serveru Gary Jenkins z konzultační firmy Swordfish Research.
"Kyperská ekonomika byla zničena"
Totéž si myslí i kyperští politici. „Budeme čelit hluboké recesi, vysoké nezaměstnanosti. Chtěli vyslat zprávu, že kyperská ekonomika by měla být zničena a ve velké míře uspěli, zničili náš bankovní sektor,“ řekl BBC předseda kyperského parlamentu Nikolas Papadopulos. Podle něj nemá dohoda žádný ekonomický smysl.
„Není to vyhraná bitva, ale vyhnuli jsme se odchodu z eurozóny, který by měl katastrofální dopady,“ komentoval naopak přijetí plánu kyperský ministr financí Michalis Sarris.
Kyperský ministr financí Michalis Sarris
Že zemi nečekají lehké časy, přiznávají i představitelé Evropské komise. „Pro zemi a její obyvatele bude blízká budoucnost obtížná,“ přiznal komisař pro ekonomiku Olli Rehn.
Předseda Evropské komise José Emanuel Barroso, který mluvil o tom, že země byla několik dní od bankrotu, řekl, že není jasné, jaké přesně dopady budou přijatá opatření mít. "Máme různé scénáře, ale není vhodné dělat přesné ekonomické prognózy," řekl šéf komise.
Dohoda počítá s tím, že budou zdaněny vklady nad 100 000 eur, neví se však jakou sazbou. Mluvčí kyperské vlády Christos Stylianides řekl místnímu rádiu, že by to mělo být o „okolo 30 procent.“ Drobní střadatelé tak nebudou nijak postiženi.
| Co obnáší nový plán pro Kypr |
|---|
| Kypr dostane pomoc deseti miliard eur (260 miliard korun). |
| Pojištěné vklady do 100 000 eur postiženy nebudou (asi 2,6 miliónu korun). |
| Vklady nad 100 000 eur budou zmraženy, dokud se nevypočítá, jaká část z nich připadne na pokrytí ztrát. |
| Dohoda předpokládá uzavření banky Laiki, kterou z 84 procent vlastní stát. Pojištěné vklady z ní se přesunou do Bank of Cyprus. Bank of Cyprus se výrazně zmenší a převezme také dluhy Laiki vůči Evropské centrální bance rovnající se asi devíti miliardám eur. |
| Eurozóna chce, aby byl kyperský bankovní sektor výrazně omezen a do roku 2018 se svou velikostí dostal na průměr EU. |
| O dohodě už parlament hlasovat nebude. |
Podle týdeníku Economist je schválený plán lepší než ten, který byl navržen před 10 dny a počítal se zdaněním drobných vkladů. Dohoda se podle něj blíží rozumnému kompromisu, přesto je pro zemi velmi bolestivá.
Rusové drží téměř třetinu vkladů
V pondělí se čekalo především na reakci Ruska, jehož podnikatelé mají na Kypru uloženo jmění. Prezident Vladimir Putin ale oznámil, že země bude o restrukturalizaci jednat, což podle agentury Reuters znamená, že s plánem souhlasí. [celá zpráva]
Britský Guardian připomněl, že Rusům patří 20 miliard eur z celkových 68 miliard eur uložených na Kypru.