Článek
Vláda plánuje zrušit křesťanský svátek Velkého modlitebního dne. Ten připadá na čtvrtý pátek po Velikonocích, přičemž jeho tradice sahá až do roku 1686.
Odbory proti tomu však hlasitě protestují. V neděli se podle jejich odhadů (policie tato čísla nevydává) protestů zúčastnilo na 50 tisíc lidí, což je z pohledu demonstrací v Dánsku nejvíce za více než dekádu.
Vládní kabinet navrhl kontroverzní zákon, jehož součástí je rozsáhlá reforma sociálního zabezpečení, už v prosinci. Hlavním důvodem pro zrušení svátku je větší výběr daní do státní kasy. Tyto peníze by pak měly pomoct financovat zvýšené výdaje na obranu, o kterých Dánsko rozhodlo kvůli válce na Ukrajině.
Dánové pracují méně
Severská země posunula svůj závazek splnit cíl NATO v oblasti výdajů na obranu ve výši dvou procent HDP o tři roky dopředu, tedy nejpozději do roku 2030. Většinu z dodatečných 4,5 miliardy dánských korun (14,4 miliardy Kč) potřebných pro splnění dvouprocentního cíle by mohly pokrýt právě získané daně plynoucí ze zrušeného svátku, uvedla Reuters.
To ovšem odbory a někteří ekonomové zpochybňují s tím, že z dlouhodobého hlediska si zaměstnanci najdou jiné způsoby, jak si odebrané volno vykompenzovat.
Podle dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pracují Dánové méně hodin než pracovníci ve většině evropských zemí, dodala Reuters.
Francii ochromila generální stávka, účastnilo se 1,3 milionu lidí
