Článek
Daňové přiznání za rok 2024 nevyplňují ti, kteří si své daňové povinnosti plnili účastí v dobrovolném měsíčním daňovém paušálním režimu. Ostatní OSVČ vyplňují nejen daňové přiznání, ale i přehledy pro zdravotní pojišťovnu a okresní správu sociálního zabezpečení.
K daňovému přiznání je nutné přiložit všechny přílohy, například doklady prokazující nárok na jednotlivé daňové odpočty.
„Vzhledem k tomu, že většina OSVČ má ze zákona zřízenu datovou schránku, musí daňové přiznání odevzdat elektronicky, termín je v takovém případě do 2. května,“ připomněla daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars Gabriela Ivanco. V papírové podobě je termín do 1. dubna.
Daňové přiznání musí podat i zaměstnanec s příjmy z nájmů či akcií

Výdajové paušály
- Daňový základ ze samostatné výdělečné činnosti se vypočítá v příloze číslo jedna daňového přiznání, v řádku 101 se uvedou celkové příjmy a v řádku 102 celkové výdaje.
- Roční výdaje je možné uplatnit ve skutečné výši nebo příslušným výdajovým paušálem, který se liší dle vykonávané činnosti. Sazby výdajového paušálu jsou 80 procent pro řemeslné a zemědělské činnosti, 60 procent pro ostatní živnosti a 40 procent v ostatních případech.
- V řádku 104 se vypočítá zisk nebo ztráta a v řádku 113 je uveden dílčí základ daně ze samostatné výdělečné činnosti.
Pozor na omezení
- Při uplatňování výdajového paušálu je nutné počítat s jeho omezením, maximálně je možné ho vypočítávat z částky dva miliony korun. Při vyšším příjmu klesá výhodnost. „Výdaje se totiž vypočítávají vždy ze dvou milionů, i když má živnostník příjem například 2,4 milionu,“ upozornila Ivanco.
Základ a sazba
- OSVČ pouze s příjmem z podnikání mají celkový daňový základ v řádku 45 daňového přiznání stejný jako dílčí daňový základ ze samostatné výdělečné činnosti v řádku 37 a v řádku 113 přílohy číslo jedna. Daňový základ snižují daňové odpočty uvedené v oddílu tři daňového přiznání a následně vypočtenou daň z příjmu snižují daňové slevy a daňové zvýhodnění na děti uvedené v oddílu pět.
- Každý daňový poplatník má zákonný nárok na slevu na poplatníka ve výši 30 840 Kč, která se uvádí do řádku 64 přiznání. „Sazba daně z příjmu za rok 2024 je 15 procent až do daňového základu ve výši 1 582 812 Kč, z částky přesahující tento limit se platí již 23procentní sazba,“ uvedla Gabriela Ivanco.
Kdy platí OSVČ zálohy
- Zálohy na daň z příjmů se platí v zálohovém období, které začíná den po termínu pro podání daňového přiznání za minulý rok a končí v den termínu pro podání přiznání následujícího roku. Při stanovení výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daňové povinnosti.
- OSVČ s vypočtenou roční daní z příjmu do 30 tisíc Kč neplatí během roku žádné zálohy. Pokud je vypočtená daň z příjmu do 150 tisíc Kč, platí se dvě daňové zálohy, a to v červnu a v prosinci. Jestliže je příjem ještě vyšší, tak se platí už čtvrtletní zálohy. „Při platbě pololetních daňových záloh je částka daňové zálohy ve výši 40 procent vypočtené roční daně z příjmu,“ dodala Ivanco.
Vyplnění daňového přiznání: Návod krok za krokem
V návodu, jak formulář vyplnit, využijeme následujícího příkladu: Podnikatelka Martina má roční příjem za rok 2024 ve výši 873 500 Kč a roční výdaje 551 500 Kč. Vede si daňovou evidenci. V daňovém přiznání uplatní slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění na dvě dcery.

Daňové přiznání pro OSVČ za rok 2024 (příklad paní Martiny)
1. Vyplnění přílohy číslo jedna
- V příloze číslo jedna si vypočítá základ daně ze samostatné výdělečné činnosti. Jiné zdanitelné příjmy nemá, takže celkový daňový základ bude ve stejné výši jako dílčí základ daně z podnikání. Skutečné výdaje z daňové evidence má paní Martina vyšší než výdajový paušál, proto uplatňuje skutečné výdaje.
- V úvodu přílohy číslo jedna zaškrtne možnost, že vede daňovou evidenci. V řádku 101 uvede částku 873 500 Kč a v řádku 102 částku 551 500 Kč. Základ daně ve výši 322 000 Kč (873 500 Kč – 551 500 Kč) zanese Martina do řádků 104 a 113.

Daňové přiznání pro OSVČ za rok 2024: Příloha č. 1 (příklad paní Martiny)
- Protože vede daňovou evidenci, vyplní řádky 1–9 tabulky D. Položky na řádku 2., 3. a 6. jsou nepovinné.

Daňové přiznání pro OSVČ za rok 2024: Tabulka D (příklad paní Martiny)
2. Výpočet roční daně z příjmu
- Vypočtenou částku ve výši 322 000 Kč uvede paní Martina v řádcích 37, 41, 42, 45, 55 a 56. Celý daňový základ podléhá 15procentní dani, roční daň z příjmu před uplatněním daňových slev proto činí 48 300 Kč (322 000 Kč krát 15 %), tuto částku uvede Martina v řádcích 57, 58 a 60.

Daňové přiznání pro OSVČ za rok 2024: Výpočet roční daně z příjmu (příklad paní Martiny)
3. Sleva a daňové zvýhodnění
- V řádcích 64 a 70 uvede Martina částku 30 840 Kč, což je sleva na poplatníka, na kterou má nárok každý. Daň z příjmu po odečtení slevy na poplatníka činí 17 460 Kč (48 300 Kč – 30 840 Kč) a vyplní se v řádku 71.
- Paní Martina uplatňuje daňové zvýhodnění na dvě děti, proto vyplní údaje o svých dvou dětech v tabulce číslo dvě na třetí straně daňového přiznání. Roční daňové zvýhodnění na první dítě činí 15 204 Kč a na druhé dítě 22 320 Kč.
- V řádku 72 uvede Martina celkovou částku daňového zvýhodnění ve výši 37 524 Kč (15 204 Kč + 22 320 Kč). K daňovému přiznání poté přiloží i kopie rodných listů dětí a čestné prohlášení manžela, že ve zdaňovacím období 2024 neuplatňuje slevu na děti.

Daňové přiznání pro OSVČ za rok 2024: Sleva a daňové zvýhodnění (příklad paní Martiny)
4. Roční daňový bonus
- Daňové zvýhodnění na děti je vyšší než vypočtená daň z příjmu. Paní Martina nebude za rok 2024 platit žádnou daň z příjmu a obdrží daňový přeplatek. V řádku 73 (viz foto výše) uvede částku 17 460 Kč, v řádku 74, 75 a 77 napíše 0 Kč. V řádcích 76 a 77a bude výše daňového bonusu, tj. 20 064 Kč (37 524 Kč – 17 460 Kč).
5. Roční daňový přeplatek
- Během roku 2024 neplatila paní Martina žádnou daň z příjmu, takže v řádku 91 (viz foto výše) bude roční daňový bonus ve výši 20 064 Kč s minusovým znaménkem, což je částka ročního daňového přeplatku. Martina musí vyplnit i žádost o zaslání daňového přeplatku na čtvrté straně daňového přiznání. Vzhledem k tomu, že má nárok na roční daňový bonus, tak pro ni nebyl výhodný vstup do měsíčního daňového paušálního režimu.

Daňové přiznání pro OSVČ za rok 2024: Žádost o zaslání daňového přeplatku (příklad paní Martiny)
6. Roční sociální a zdravotní pojištění
- Roční sociální pojištění se vypočítá ze skutečného vyměřovacího základu (55 procent daňového základu), protože je vyšší než minimální vyměřovací základ (158 292 Kč).
- Roční zdravotní pojištění se ale vypočítá z minimálního ročního vyměřovacího základu, protože je vyšší než skutečný vyměřovací základ (50 procent daňového základu). Sazba zdravotního pojištění je 13,5 procenta a sazba sociálního pojištění je 29,2 procenta.
- Roční zdravotní pojištění paní Martiny činí 35 614 Kč (13,5 % z 263 802 Kč). Roční sociální pojištění je pak v jejím případě 51 714 Kč (29,2 % z 177 100 Kč).
DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ: Co si v něm musí ohlídat podnikající zaměstnanec
