Článek
I v důchodovém věku je samozřejmě možné mít neomezené příjmy a lze pracovat i na plný úvazek na pracovní smlouvu na dobu neurčitou.
„Daňové přiznání ale musí podat starobní důchodci s ročním zdanitelným příjmem nad 50 tisíc korun, kteří nemohou požádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování daně,“ upřesnila Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars.
Pokud ale za ně během přivýdělku odvádí zaměstnavatel zálohy na daň, může jim vzniknout nárok na daňovou vratku, a nakonec žádnou daň z příjmů fyzických osob neplatí.
Daňové přiznání musí podat důchodci s ročním zdanitelným příjmem nad 50 tisíc korun, kteří nemohou požádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování
Důchody jsou od daně z příjmu osvobozeny až do 36násobku minimální mzdy platné k 1. lednu příslušného roku. Za rok 2024 je to do částky 680 400 Kč, takže drtivá většina penzistů nemá se zdaněním důchodu žádné starosti. „Daňově osvobozené příjmy se do daňového přiznání neuvádí,“ doplnila Ivanco.
Daňové přiznání při nulové dani
Starobní důchodci s ročním zdanitelným příjmem nad 50 tisíc Kč, například z podnikání nebo z nájmu, se vyplnění daňového přiznání nevyhnou ani v případě, že jejich roční daňová povinnost je nulová.
Do daňového základu ve výši 205 600 Kč se přitom daň neplatí, protože každý daňový poplatník má nárok na slevu na poplatníka ve výši 30 840 Kč.
„Starobní důchodce s ročním příjmem z nájmu 280 tisíc Kč, který uplatní 30procentní výdajový paušál, sice z důvodu uplatnění základní slevy na poplatníka neplatí daň z příjmu, musí ale vždy daňové přiznání podat,“ upozornila Ivanco.
Vrácení daně z příjmu z brigády
Oblíbeným způsobem přivýdělku pro řádné i předčasné starobní důchodce bývá práce na dohodu o provedení s hrubou měsíční odměnou do deseti tisíc korun, protože v takovém případě se z ní neplatí sociální a zdravotní pojištění.
V případě, že ale starobní důchodce nepodepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani, tak byla vždy z hrubé odměny odvedena 15procentní srážková daň.
DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ: Co si v něm musí ohlídat podnikající zaměstnanec

Srážkovou daň z dohody o provedení práce je možné obdržet zpět na základě podaného daňového přiznání, pokud vyjde roční daň z příjmu z důvodu čerpání slevy na poplatníka nulová. „Při příjmech pouze z dohody o provedení práce je možné vyplnit zjednodušené dvoustránkové daňové přiznání, vždy je ovšem nutné si vyžádat potvrzení o zdanitelných příjmech od zaměstnavatele a přiložit ho k daňovému přiznání jako povinnou přílohu,“ dodala Ivanco.
Podmínky pro předčasné důchodce
Pro předčasné důchodce platí speciální pravidla. Vlastní příjem ze zaměstnání či podnikání mají až do dosažení řádného důchodového věku omezen, protože nesmí mít příjem, ze kterého vzniká povinnost platit sociální pojištění.
Z pasivních příjmů ale mohou mít předčasní důchodci libovolně vysoké příjmy. V praxi tak někteří platí nadprůměrnou daň z příjmu z důvodu vysokých pasivních příjmů, přitom stále splňují podmínky pro výplatu předčasného důchodu.
„Ani vysoké platby na dani z příjmu ale nejsou důvodem pro zvýšení předčasného důchodu nebo snížení krácení za předčasnost,“ doplnila Gabriela Ivanco.
Pracující důchodci nemusí nově platit sociální pojištění
Příznivou novinkou pro zhruba čtvrt milionu pracujících důchodců od letoška je, že od ledna nemusí platit sociální pojištění. Už od února tak mohou mít vyšší výplatu až o několik tisíc korun. Musí na to ale upozornit svého zaměstnavatele.
Sazba sociálního pojištění, kterou pracující zaměstnanci tak už neodvedou, činí 6,5 procenta z hrubé mzdy. Zároveň se jim ale už nebude navyšovat penze za každý odpracovaný rok navíc.
Dosud se důchody zvyšovaly o 0,4 procenta vyměřovacího základu za každých 360 odpracovaných dnů. Vláda a zákonodárci se rozhodli touto cestou motivovat důchodce, aby déle zůstávali v práci, protože tím posilují příjmy státu svými daněmi i zvýšenou spotřebou. Sazby ostatních přímých daní se pro pracující důchodce nezměnily.
Daňové přiznání musí podat i zaměstnanec s příjmy z nájmů či akcií
