Daň z neočekávaných zisků Senát nejspíš upravovat nebude

Takzvaná windfall tax dopadne na velké energetické, petrolejářské či těžební firmy a šest největších bank od příštího roku.

„Windfall tax nebude v Senátu měněna. Nikdy jsem nebyl zastáncem sektorových daní a windfall tax není ničím jiným než sektorovou daní. Ale v dnešní situaci, která je naprosto odlišná od běžných let, si myslím, že je tato daň naprosto v pořádku,“ řekl Právu předseda ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS). Výbor se podle něj bude daní zabývat 23. listopadu.

Změny v nastavení daně neočekává ani předseda senátního výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Miroslav Plevný (za STAN). „Zatím to vypadá tak, že v otázce wind­fall tax bude akceptována sněmovní verze jako dojednaný kompromis z možných řešení,“ uvedl.

Příjmy z daně, která má platit tři roky, mají sloužit k pokrytí nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Sazba daně z mimořádných zisků určených firem, které profitují z energetické a cenové krize, bude činit 60 procent. Koaliční piráti ale mj. prosazovali, aby byly mimořádně zdaněny i menší banky, nejen šestice největších.

„Nedokážu predikovat, jak se k návrhu postaví ostatní kolegové. Za mě rozšíření okruhu na větší počet bank je správná cesta, a pokud bude možnost, určitě bych ji podpořil,“ sdělil Právu minulý týden pirátský senátor Lukáš Wagenknecht.

Piráti také varovali, že příliš vysoká daň by mohla firmy motivovat k daňovým optimalizacím.

„Osobně také uvažuji, jestli schválená sazba není příliš vysoká, ale předpokládám, že nám zástupci ministerstva financí podrobně vysvětlí mechanismus sazby a reálnou výši nárůstu výběru daně,“ uvedl Wagenknecht.

„Nicméně z poslední zkušenosti v Senátu je to tak, že většina dvou klubů dokáže přehlasovat ostatní, a bude tedy také hodně záviset na tom, jak hodně bude vláda chtít zákon v podobě ze Sněmovny nechat urychleně projít,“ doplnil.

Zástupci opozice i minoritních akcionářů ČEZ také tvrdí, že vláda Spolu a pirátů se STAN se zastropováním tržeb výrobců energií v kombinaci s daní z mimořádných zisků dostává do konfliktu s evropským právem i českou ústavou. Varují, že může dojít na soudy.

Ministři ale ujišťují, že chystaná povinnost pro energetické firmy v podobě tržního stropu pro výrobní ceny elektřiny a mimořádné daně z nadměrných příjmů nebude znamenat dvojí zdanění a energetické společnosti budou nadále ziskové.

„Mám připomínky ke zastropování výrobců elektřiny z pevné biomasy, tedy z pelet. Zde by se výrobci dostali do ztráty,“ sdělil k tomu Právu bez dalšího Goláň.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zdůrazňuje, že odvod z vysokých cen elektřiny má charakter poplatku a lze o něj snížit daňový základ.

„Pokud výrobce elektřiny z nadměrného zisku zaplatí devadesátiprocentní odvod, nezbude tak prostor pro mimořádný zisk, který by pak odsávala windfall tax, a tedy se na stejné peníze uplatní buď jedno, nebo druhé opatření. Ke dvojímu zdanění tak fakticky docházet nemůže,“ argumentoval šéf státní kasy.

Podle ministerstva financí by windfall tax společně s cenovými stropy měla příští rok přinést do rozpočtu kolem 100 miliard korun.