Daň z nemovitosti lidi šokovala, platí i pětkrát víc než loni

Lhůta pro zaplacení daně nebo první splátky se krátí, vyprší na konci května.

„Nadšeni jsme samozřejmě nebyli. Za byt 3+1 v Českých Budějovicích jsme před zvýšením daně platili 742 korun, po zvýšení 1250 Kč. U chaty ve Svéradicích nám vzrostla z 340 na 698 korun,“ řekla Novinkám Lucie Šimečková z Českých Budějovic.

„Je smutné, že nemovitosti jsme si sami koupili, staráme se o ně, udržujeme a rekonstruujeme. Na nic z toho stát nepřispěje, přesto se ale daň zvedla a nám nezbývá než platit,“ povzdechla si.

Každá obec se může rozhodnout, zda ponechá daň vypočtenou ze základní sazby, která se zvedla zhruba o 1,8násobek, nebo ji zvýší místním koeficientem. Od roku 2021 může být 1,1 až 5. Obce sice nově dostaly možnost daň asi o desetinu snížit, ale starostové dopředu avizovali, že toho nevyužijí.

Ve Středočeském kraji je jeden z nevyšších koeficientů v Mladé Boleslavi, kde se státem daná daň trojnásobí. Lidem se zde zvedla jen o částku určenou státem, tedy zhruba o osmdesát procent. „Za třípokojový byt v centru města a garáž jsem do loňska platil přes patnáct stovek, teď jsou to necelé tři tisíce,“ řekl Novinkám jeden z obyvatel města.

„Daň z nemovitosti už je vydírání. Každý si bydlení pořídí z vlastních už jednou zdaněných peněz, splácí hypotéky zdaněnými výdělky, opravuje byt nebo dům zase z vlastních zdaněných peněz a stát si z toho zase nechá znovu zaplatit další daň,“ hodnotil navýšení daně čtyřicetiletý muž z centra Mladé Boleslavi.

Výrazně vyšší daň než dřív zaplatí letos lidé ve Zlíně, průměrně se zde zvýší čtyřikrát až pětkrát. Město loni v červnu zvýšilo koeficienty po 15 letech, do toho pak stát zvedl základní sazbu konsolidačním balíčkem. Snížením koeficientu, jak na konci dubna navrhovala městská opozice, by město podle náměstka primátora Miroslava Chalánka (ODS) přišlo hrubým odhadem o 80 milionů korun.

Navýšení daně z nemovitosti vytočilo penzistku Janu Galatíkovou z Jaroslavic u Zlína, okrajové části města. „Platila jsem 700 a teď platím 4500 Kč. A to jsem ještě kolem toho musela lítat, protože můj syn má půlku baráku napsaného na sebe po tátovi a oni nám napočítali 4500 každému. To znamená 9000 za jeden barák. Nakonec se to vyřešilo, že to bude platit jenom jeden, ale stejně je to strašně moc za starý barák s důchodem 19 tisíc,“ řekla Novinkám.

„Navíc nás dali na úroveň centra města, což je taky strašný nepoměr. Není tu škola, žádné služby, obchody, nic. Všechno je zrušené. Tož nám říkají, že se máme bránit a na město si stěžovat. Ti, co mají byty na Jižních svazích, už taky reptají a píšou petice,“ dodala paní Galatíková.

„S úpravou výše daně ze strany státu jsme zásadně nesouhlasili a to navíc stát městu dále snižuje příjem z daně z hazardu i třeba z lístků MHD zvýšením DPH. To vše schválila vláda v době, kdy město již nemohlo ze zákona reagovat. Zastupitelé budou o dani z nemovitých věcí opět jednat, a to zřejmě v září, kdy by ji mohli mírně snížit,“ uvedl pro Novinky mluvčí zlínského magistrátu Tomáš Melzer.

„Jednou ze základních otázek pro další směrování města je, zda jít ekonomicky odpovědnou cestou, nebo populisticky nechat věci tak nějak běžet. Patnáct let byla vybírána stejná daň z nemovitosti, dvanáct let se nehýbalo s cenou jízdného v MHD, ani zvýšená základní sazba poplatku za svoz komunálního odpadu nepokryje náklady na osobu spojené se svozem. Vše doplácí město. Zároveň však bojujeme společně s dalšími městy na státní úrovni za komplexní změnu rozpočtového určení daní, která je v tuto chvíli pro většinu statutárních měst velmi nevýhodná,“ podotkl Chalánek.

Boj o peníze má podle Chalánka své důvody, město čeká v příštích letech množství investic, jako jsou například dopravní projekty, rekonstrukce náměstí Míru, Velkého kina a zlínského zámku. „Investice do těchto projektů budou v součtu stát zhruba 3,2 miliardy korun,“ spočítal Chalánek.

Většina moravskoslezských měst si další procenta k základní sazbě daně z nemovitosti nepřidala, například Ostrava, Bohumín, Krnov, Bruntál, Třinec či Karviná.

Velké překvapení však zažili obyvatelé Českého Těšína na Karvinsku. Nová výše místního koeficientu daně z nemovitostí je pro celé území Českého Těšína 2,0, je tak o sto procent vyšší než v loňském roce. Takže například majitel bytu o výměře 49 metrů čtverečních zde loni platil za daň 305 korun, letos už ale zaplatí 1068 korun. Lidem se to samozřejmě nelíbí a posílají stížnosti na radnici. Vedení města tvrdí, že zvýšení koeficientu zde nezvedali mnoho let na rozdíl od sousedních obcí.

Výrazné zvýšení daně pak řeší třeba i v Jihlavě. Ze statistik Finanční správy vyplývá, že místní koeficient vyšší než 1 využilo letos zhruba 1100 obcí, tedy asi každá pátá či šestá obec v Česku.

Finanční správa tradičně vyrozumívá lidi o nové výši daně v průběhu května. Asi milion držitelů datových schránek obdrží údaje k zaplacení do nich, další téměř milion lidí je dostane e-mailem. Ostatním má nejpozději do 24. května přijít celkem 1,8 milionu složenek poštou.

„Letos se častěji setkáváme s dotazy k navýšené daňové povinnosti, ať už s výrazy nespokojenosti, nebo s ‚reklamacemi‘, že došlo v jejich případě k chybnému vyměření daně či dvojímu vyměření na rok dopředu. Tyto otázky padají převážně ve městech, kde došlo vedle navýšení základní sazby daně vyplývající ze zákona také k zavedení či zvýšení místního koeficientu,“ potvrdil Novinkám mluvčí správy Tomáš Weiss.

„Snažíme se proto na územních pracovištích a telefonních linkách poskytovat maximálně jasné a srozumitelné informace, aby lidé lépe pochopili důvody přijatých změn a jejich vliv na daňové povinnosti,“ dodal.