Článek
Domácnosti s aspoň jednou nemovitostí platily podle statistiků v roce 2021 průměrně roční daň 1243 Kč, tedy okolo 100 korun měsíčně. Při průměrném navýšení o 80 procent tak lze očekávat roční daň okolo 2200 Kč, měsíčně tedy 185 korun. To zasáhne především chudší domácnosti, které budou nově odvádět na dani z nemovitostí až procento svých hrubých příjmů.
Příjem z daně z nemovitých věcí náleží ze sta procent obecním rozpočtům. Pro české obce ale zpravidla nepředstavuje výraznou položku. Zatímco v jejich případě činí v průměru jen 1,5 procenta všech příjmů, v sousedním Polsku to je 7,5 procenta.
Nízkopříjmoví by mohli mít slevu
Podle ekonoma PAQ Research Jakuba Komárka by se měla daň z nemovitostí u nás reformovat podle doporučení OECD. „Jediným řešením pro vyrovnané rozpočty a nepřenášení daňové zátěže na chudé domácnosti je navázání daně z nemovitých věcí na hodnotu nemovitosti,“ řekl Novinkám.
Daň z nemovitosti lidi šokovala, platí i pětkrát víc než loni
Dnes se výše daně počítá na základě systému složitých koeficientů a velikosti nemovitosti. Pro případnou reformu se podle Komárka musí připravit mechanismus, který transparentně a věrohodně ocení nemovitosti napříč republikou. „Tyto nástroje jsou běžně rozšířené, protože je využívají banky pro ocenění nemovitostí,“ podotkl.
Experti PAQ Research dále navrhují, že by se daň mohla platit měsíčně. „Pro ochranu zranitelných skupin lze také zavést slevu na dani z nemovitých věcí, která by mohla pomoci především nízkopříjmovým seniorským domácnostem,“ píší ve studii.
Méně danit práci, více majetek
Případné výraznější zvýšení daně z nemovitosti by autoři studie kompenzovali nižším zdaněním příjmů. „Přímější navázání zdanění nemovitostí na jejich hodnotu může vytvořit prostor pro valorizaci slevy na poplatníka či námi navrhovanou možnost převodu slevy na poplatníka do daňového bonusu,“ uvedl Komárek.
Nižší zdanění práce by podle něj také nechalo více peněz v kapsách nízkopříjmových domácností, což by omezilo propad spotřeby, které Česko zažívalo v posledních letech.
Ministerstvo financí ale s úpravou daně nyní nepočítá. „Žádná systémová změna, která by daň navázala na hodnotu nemovité věci, se v současné době nepřipravuje. Při poslední úpravě, která byla předložena loni v rámci konsolidačního balíčku, se posílila flexibilita obcí upravovat výši této daně pomocí místních koeficientů,“ reagoval mluvčí resortu Petr Habáň.
PŘEHLEDNĚ: O kolik víc vám sebere stát od únorové výplaty
Zmíněná úprava znamená, že zastupitelstva mohou pomocí místního koeficientu přizpůsobit výši daně běžným tržním cenám v dané části obce. „Například v Praze 8 lze tedy více danit hodnotné nemovitosti v Karlíně a méně ty na bohnickém sídlišti. Obce ale tuto možnost moc nevyužívají. Nemovitosti v celé obci či městské části jsou proto běžně daněny stejnou sazbou dle jejich velikosti, ne podle reálné hodnoty,“ upozorňuje analýza PAQ Research.
Daň z nemovitosti je zapotřebí vždy zaplatit do konce května.
Vybrat se má přes dvacet miliard
Na dani z nemovitých věcí vybraly loni finanční úřady 12,5 miliardy Kč. Ministerstvo financí očekává, že změny v dani letos přinesou dodatečné inkaso ve výši devět miliard.
Relativní zdanění držení nemovitostí v posledních letech kvůli absenci automatické valorizace daně klesalo. Mezi lety 2010 a 2023 vzrostl výběr této daně o 69 procent, zatímco cena bytů vzrostla za stejnou dobu o 115 procent a počet bytů o více než 13 procent.
Letošní růst základní sazby daně o 80 procent zvýší kumulativní výběr od roku 2010 o přibližně 124 procent. Jde tak o dorovnání propadu relativní hodnoty daně z nemovitých věcí ve vztahu k hodnotě nemovitostí v posledních letech, uvedla společnost PAQ Research.
Anketa
Daň z nemovitosti už vyjde majitele chalup na tisíce. Platí víc než ostatní
