Daň na tiché víno definitivně padla, ministři už jen mlčí

Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) nejdříve tvrdil, že chce rozhodnutí o dani do konce května. Premiér a předseda občanských demokratů Petr Fiala, který zároveň daň jasně odmítl, pak posunul termín do 8. června s tím, že úplně nejzazší termín pro rozhodnutí je do začátku prázdnin. Prázdniny jsou v plném proudu, ale ministerstva financí a zemědělství i strany vládní koalice dotazy ke zdanění vína už jen tiše ignorují.

„V tuto chvíli to za nás nebudeme komentovat,“ uvedl na dotaz Novinek Petr Habáň z tiskového oddělení ministerstva financí.

Daň, již navrhla Národní ekonomická rada vlády, narážela od počátku hlavně na odpor lidovců, ale postupně i větší části dalších vládních poslanců. Také sněmovní opozice avizovala, že zavedení daně, která by mohla přinést do státního rozpočtu až čtyři miliardy korun a zároveň přispět k omezení konzumace alkoholu, by určitě nepodpořila.

Kruh politických tanečků, který od loňska mátl veřejnost a notně znejisťoval i samotné vinaře, se nyní uzavřel. Prezident Svazu vinařů ČR Martin Chlad se k situaci kolem kompenzací v kontextu daně už nechce vyjadřovat, stejně jako resort financí.

Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý sice ujišťoval, že debata o možném zavedení spotřební daně na tichá vína nijak nesouvisí s aktuální situací kolem mrazů, k tisíckrát propíranému tématu daně však ani on už nic nedodal.

Pouze poslanec ODS Jan Skopeček Novinkám ve středu napsal: „Já osobně s tím nesouhlasím. Jsem proti daňovým výjimkám obecně.“

Vládní přístup v otázce danění tichého vína opakovaně kritizovali ekonomové i experti na boj se závislostmi. Pro daň byl i národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil, který se nyní rozhodl z funkce odstoupit.

„Je-li pravda, že vláda vykšeftovala spotřební daň na víno za neposkytnutí podpory vinařům, relevantní otázka je, co dostanou daňoví poplatníci za pokračování v selhávající protialkoholové politice vlády. Připomeňme, že alkohol stojí společnost v dnešních cenách více než 80 miliard korun ročně a okolo čtvrtiny alkoholu se u nás zkonzumuje v podobě vína,“ prohlásil ekonom PAQ Research Jakub Komárek.

Spotřební daně jsou podle něj nejefektivnějším opatřením, jak tyto negativní náklady snížit. „Nahradí vláda spotřební daň na víno jinými opatřeními, vyššími investicemi do preventivních programů, omezením online prodejů či přísnějšími pravidly pro prodej?“ nadhodil.

„Nakonec se zdá, že největší radost mohou mít maďarští vinaři, kteří mají třetinový podíl na dovozu a mohou k nám i nadále dovážet své levné víno, které právě nejvíce souvisí s rizikovým a nákladným užíváním alkoholu,“ dodal Komárek.

K možnému odškodnění vinařů kvůli jarním mrazům mluvčí resortu zemědělství Bílý uvedl: „Ministerstvo se rozhodlo pěstitele révy nezařadit mezi osoby oprávněné žádat o kompenzaci mrazových škod. Bylo tak učiněno mimo jiné i s ohledem na dostupné finanční prostředky a snahu zajistit jejich efektivní rozdělení mezi sektory, které byly postiženy nejvíce.“

Zhruba 378 milionů korun z evropských prostředků, které jako podporu pro pěstitele přisoudila v úterý Česku Evropská komise, si tak rozdělí hlavně ovocnáři, částečně provozovatelé lesních a okrasných školek.

Ovocnáři vyčíslili škody kvůli mrazům na 1,3 miliardy korun. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) oznámil, že ze státního rozpočtu chce unijní pomoc pro ně navýšit o dalších sto milionů a že už o tom jednal ze Stanjurou. Zda peníze skutečně budou z rozpočtu uvolněny, ale ministerstvo financí na dotaz Novinek nepotvrdilo.

Výborný ve středu také informoval, že Budějovický Budvar letos odvede do státního rozpočtu 550 milionů korun a peníze půjdou na mimořádnou podporu farmářů a zemědělců pro letošní rok.

Ministerstvo zemědělství má k dispozici odhad ztrát poskytnutý Svazem vinařů bezprostředně po mrazové události. „Více či méně bylo poškozeno zhruba 40 procent ploch vinic a ztráta na úrodě hroznů je očekávána na asi 30 procentech desetiletého průměru. Jde o škodu zhruba 510 milionů korun. Konečná čísla však budou jasná až po skončení sklizně,“ sdělil resort.

Stupeň poškození i ztráty na úrodě se liší podle oblasti. Vinařská oblast Čechy byla zasažena výrazně více než jižní Morava, s výjimkou některých oblastí, například Znojemska.

Réva zasažená mrazy většinou obrazila. Výkonný ředitel Svazu vinařů Martin Půček Novinkám řekl, že většinou se po mrazech vzpamatují všechny vinice starší tří let. „Obrostou, jen nemají v letošním roce úrodu. Omezená úroda může být také v roce následujícím, a to tam, kde dostatečně nenarostou letorosty, které jsou plodnými tažněmi právě pro příští rok,“ uvedl.

Problém podle něj může být u mladých vinic, kde bude jistě nějaký výpadek na keřích. „Ztráty na úrodě jsou po letošních mrazech odhadovány v průměru tak 35 procent,“ dodal Půček.

Mluvčí resortu zemědělství Bílý zopakoval, že škody kvůli jarním mrazům byly mnohem vyšší v ovocných sadech než na vinohradech. „Právě proto budou finanční prostředky zacíleny prioritně do sektoru ovoce, což bylo s vinařským sektorem předem projednáno,“ dodal.