Další tisíce navíc? Energie mohou opět citelně zdražit

Pokud by se takový scénář naplnil, tak by si lidé příští rok za energie připlatili tisíce korun navíc. Poté, co se nyní řadě domácností po zlevnění energií ulevilo, by to znamenalo opět sáhnout hlouběji do kapsy.

Stát letos schválil dotaci ČEPS na nákup elektřiny na ztráty a na systémové služby v celkové výši 22,7 miliardy korun. Dotace na nákup elektřiny na ztráty provozovatelů distribučních soustav má činit přibližně 14 miliard. Celkem tedy jde o téměř 37 miliard korun z rozpočtu, které by jinak pomáhali hradit spotřebitelé.

Platby na podporu obnovitelných zdrojů mají lidé odpuštěny od loňského října. Předtím spotřebitelé za každou spotřebovanou megawatthodinu elektřiny platili na tuto podporu 600 korun. Za rok 2021 tak na podpoře celkem uhradili zhruba 16 mi­liard korun. Letos to za ně platí stát. Lidé by si tak v souhrnu připlatili ročně tisíce.

Přitom podle marketingového ředitele Centropolu Jiřího Matouška regulované ceny distribuce pro letošek neodpovídají meziročnímu zvýšení nákladů a budou muset zdražit.

„Bez zásahu státu by byly vyšší až o desítky procent. U plateb za distribuci bude muset dojít k meziročnímu zvýšení o 15 až 25 procent,“ řekl Právu Matoušek.

Podle něj je totiž potřeba pokrýt nejen ztráty v přenosové soustavě za jednotkově vyšší ceny, nýbrž také kompenzovat pokles spotřeby, tedy rozpočítat náklady na menší počet odebraných megawatthodin elektřiny a zemního plynu.

Matoušek by navíc očekával růst i u dalších složek regulovaných cen energií. „U systémových služeb, kde dnes platba činí 113 Kč za megawatthodinu, může dojít ke zvýšení i o třicet procent na přibližně 150 korun za megawatthodinu bez DPH. Hlavní slovo bude mít stát a růst cen systémových služeb může být i nižší nebo žádný,“ doplnil.

U nejběžnější sazby D02d by zvýšení cen za distribuci, systémové služby a znovuzavedení plateb za obnovitelné zdroje znamenalo růst cen za jednu kilowatthodinu asi o korunu. Při spotřebě 3800 kWh by tak platby narostly o 3800 Kč.

Lidem, kteří elektřinou topí a spotřebují přes 10 MWh ročně, by to zatížilo kapsu deseti tisíci korun.

Diskuse na vládní úrovni stále probíhají jak v případě plateb za obnovitelné zdroje, tak u dotací. „Případnou změnu oznámí vláda po skončení jednání,“ řekl Právu vedoucí oddělení komunikace předsedy vlády Jakub Tomek.

Podle Michala Keborta, mluvčího Energetického regulačního úřadu, který výši platby za regulovanou část ceny stanoví, padne konečné cenové rozhodnutí v listopadu. Hlavní ekonom BH Securities a poradce premiéra Petra Fialy (ODS) Štěpán Křeček Právu řekl, že bude existovat veřejný zájem, který bude tlačit na to, aby se regulované složky ceny neměnily.

„Regulátor ale bude zřejmě mít tendenci tyto složky ceny mírně navyšovat tak, aby se pokryly zvýšené náklady plynoucí z provozu přenosové soustavy,“ míní Křeček.

Vrácení plateb za obnovitelné zdroje Fialovi nedoporučí. „Nedomnívám se, že by se v této situaci, kdy lidé trpí vysokou inflací, měly zatěžovat domácnosti tím, že by opět musely za obnovitelné zdroje platit,“ uvedl Křeček.

Nicméně ale podle něj bude nutné do distribuční soustavy dále investovat třeba v souvislosti s tím, jak se do ní připojují nové obnovitelné zdroje.

„Podobně je potřeba také myslet na rozšiřování elektromobility, což bude znamenat, že v některých místech se může navyšovat odběr elektřiny, a to bude také třeba řešit. Tady se střetne odborný a politický pohled na svět,“ dodal Křeček.

Zatímco ten odborný by podle něj chtěl, aby se platby navýšily a mohly se řešit problémy, které v energetice vznikají, ten politický se bude snažit udržet regulované složky ceny relativně stabilní. Regulovaná část ceny elektřiny se skládá z poplatku za distribuci, platby za rezervovaný příkon, systémové služby, z příspěvku na obnovitelné zdroje a platby operátorovi trhu.

Na celkové platbě za elektřinu se při současných cenách podílí méně než čtvrtinou. Zbylou část platby představuje neregulovaná část složená z ceny za silovou elektřinu a stálé měsíční platby. Tuto část ceny ovlivňuje dodavatel.

Jak už Právo informovalo, vláda zřejmě příští rok neprodlouží zastropování cen. Lidem, kteří si loni za rekordně vysokých cen zafixovali dodávky za tyto ceny i na několik let, tak hrozí, že budou platit až desetitisíce korun navíc.