Článek
Normu dolní komora poslala k projednání svým výborům rozpočtovému a hospodářskému.
Stát by měl podle odškodňovacího zákona platit podnikatelům plnou výši pevných nákladů, pokud kvůli vládním opatřením museli činnost zastavit. V případě omezení činnosti by to byla náhrada poloviny fixních nákladů. Patří k nim nájemné, splátky půjček a leasingů, výdaje na energie, pojištění a na údržbu, servis nebo skladování dlouhodobého majetku, a také jiné nezbytné provozní výdaje.
Vláda návrh odmítla, neboť považuje za vhodnější, pružnější a cílenější nynější pomoc podnikatelům formou desítky podpůrných programů. Současný systém podpory náhrad je udržitelnější, řekla poslancům ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Podotkla, že vláda uvolnila 200 miliard korun na přímou pomoc. Pomoc podle odškodňovacího zákona by podle ministryně nebyla spravedlivá a v mnoha případech ani účelná. Byla by navíc zneužitelná těmi, kdo by se účelově rozhodli během pandemie podnikat v oborech, které by byly zakázány nebo omezeny, uvedla Schillerová.
Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová namítla, že podpora podle odškodňovacího zákona by byla efektivnější a rychlejší. Připustila ale, že podmínky poskytování a výše náhrady by mohly být předmětem jednání.
Podle Pekarové Adamové jsou vládní programy pro kabinet výhodnější než systémová a zákonem vyřešená podpora, protože vládě umožňují míru pomoci určovat a měnit její podmínky.
