Další česko-německé memorandum o železnici. Na rychlovlaky se ale čeká desetiletí

Poslední memorandum řeší především společný postup při přípravě výstavby vysokorychlostní trati mezi Prahou a Berlínem, ale také modernizaci konvenční trati mezi Prahou a Mnichovem.

„V memorandu jsou konkrétně určené jednotlivé úseky železničních tratí,“ uvedl Kupka. Součástí memoranda tak podle Kupky není jen jedno železniční spojení, ale několik. Jde o vysokorychlostní spojení Prahy a Berlína nebo konvenční spojení Prahy s Mnichovem či Norimberkem.

Prahu a Berlín by měla v budoucnu spojit vysokorychlostní trať vedoucí přes Ústí nad Labem a Drážďany. Podle textu memoranda by se měla výstavbou trati zkrátit cesta z Prahy do Berlína na dvě až dvě a půl hodiny z nynějších zhruba čtyř a půl hodiny. Do Drážďan by se mělo cestovat z Prahy zhruba za hodinu, nyní je to asi dvě hodiny a 30 minut.

Součástí této vysokorychlostní trati má být i stavba přeshraničního železničního tunelu pod Krušnými horami o délce 27 kilometrů. „Tam jsme v situaci před samotným vyhlášením tendru, který by měl určit zhotovitele geologického průzkumu pro celou stavbu. Je to společná aktivita české a německé strany,“ dodal Kupka.

Wissing novinářům řekl, že Německo chce usilovat o zlepšení železničního spojení mezi Českem a SRN. Uvedl, že německá vláda bude do železnice investovat do roku 2027 o 40 miliard eur více, dohromady přes 80 miliard. Podle Kupky se tak železniční spojení dostává do investičních priorit obou států.

Slibů a memorand, jen co se týče zrychlení vlakového spojení do Bavorska, byla přitom už dříve řada, zástupci vlád nebo Českých drah je podepisovali naposledy například v letech 2012 a 2016.

Součástí memoranda z roku 2012 byla mezi jiným i renovace trati Aš–Selb, která byla opravdu obnovena v roce 2015.

Kritici ale upozorňují, že i na české straně modernizace ustrnula v parametrech minulého století. Stačí se podívat na výroky ministrů dopravy či premiérů za posledních deset let na toto téma. Podle nich se už mělo dávno jezdit do Mnichova o polovinu kratší dobu. Například v roce 2010 sliboval tehdejší ministr dopravy Vít Bárta, že za šest let pojedou lidé z Prahy do Mnichova pod tři hodiny.

Co se týče i rychlodráhy do Drážďan, je dobré připomenout, že sen o rychlovlacích sní Česko několik desítek let. První studie se zpracovávaly dokonce v 70. letech minulého století.

V roce 1997 tehdejší místopředseda vlády Václava Klause a ministr životního prostředí Jiří Skalický oznámil, že „připravují integraci České republiky do transevropské dopravní sítě a vysokorychlostní železnici“.

V roce 1999 předseda vlády Miloš Zeman prohlásil, že existence vysokorychlostního železničního koridoru je jednou ze zásadních podmínek vstupu ČR do EU. V tomto roce se také vláda usnesla na koncepci rozvoje dopravních sítí do roku 2010, která obsahovala i přípravu výstavby vysokorychlostní železnice. Za rychlovlaky lze podle definice označit vlak, který na speciální trati dokáže jet alespoň rychlostí 250 kilometrů v hodině.

První krátký úsek rychlodráhy by se měl podle posledních plánů začít stavět u Brna od roku 2026 do roku 2030 a vysokorychlostní trať do Drážďan bude ještě později. Dokončení rychlých tratí je pak kompletně v plánu během následujících dvou dekád.

A nejde jen o rychlovlaky. Také s vlakovým spojením na pražské letiště je to trochu jako s novoročními předsevzetími. V roce 2008 slavnostně podepsali memorandum tehdejší ministr dopravy Aleš Řebíček, primátor Pavel Bém a středočeský hejtman Petr Bendl (všichni ODS). Slibovali vypravení prvního vlaku na letiště na Vánoce 2013. Ministr dopravy Dan Ťok v roce 2015 sliboval zahájení stavby do tří let. Teď se u termínu dokončení mluví o roku 2030.