Dálnici vymění za Vltavu. Stavebníci hledají ekologičtější způsob přepravy

„V Paříži je běžnou součástí podnikání lodní přeprava. Když jsme tam byli na návštěvě, nechápali, proč by to měli dělat jinak, když jedna loď uveze stejné množství materiálu jako 40 kamionů,“ říká Jakub Šimáček, ředitel společnosti TBG Metrostav, která se věnuje výrobě a dodávkám betonu. Firma si spočítala, že ona sama díky dopravě surovin po Vltavě ušetří asi 1,8 milionu kilometrů cest po silnicích.

Kromě lodní dopravy by bylo možné dostávat materiál do betonárek a někdy i na finální stavbu po železnici. Na rozdíl od silnic tam lze k nákladní dopravě snáze využít elektrická vozidla a vyhnout se tak spalování neekologické nafty. Přepravci ale v současnosti naráží na nedostatek kapacity.

Její značnou část odčerpávají osobní příměstské vlaky. Správa železnic se proto snaží jednotlivé úseky modernizovat. „Pomůže i výstavba vysokorychlostních tratí, díky níž se uvolní prostor, který dnes využívají dálkové vlaky,“ uvádí Pavel Paidar ze Správy železnic.

Způsob dopravy ale není jedinou cestou, jak stavebnictví učinit ohleduplnější k životnímu prostředí. Důležité je podle expertů také využívat ložiska materiálů co nejblíže dané stavbě. Případně suroviny recyklovat.

Možnosti, jak učinit výstavbu ekologičtější, zazněly na středeční konferenci poradenské společnosti CEEC Research. Ta zároveň zveřejnila průzkum, podle nějž se firmy obávají nedostatku klíčových materiálů typu kameniva důležitého pro výrobu betonu.

A to proto, že se v Česku už 35 let neotevřel nový kamenolom. Stát by podle nich měl situaci začít řešit, aby předešel nutnosti dovážet materiál ze zahraničí, což by vedlo ke zdražení výstavby a zvýšilo její uhlíkovou stopu.

Problém je podle firem v komplikované legislativě, zdlouhavém povolování a neochotě obcí a jejich obyvatel, kteří kamenolomy a pískovny na svém území nechtějí. Ministerstvo průmyslu a obchodu spoléhá na nově platný liniový zákon, který by měl pomoci alespoň v případě klíčových staveb typu jaderných elektráren nebo zmíněných vysokorychlostních tratí.

„U těchto staveb bude možné v případě nedostatku vytipovat ložiska v jejich blízkosti a kamenolomy tam otevírat snadněji,“ konstatuje Edurard Muřický, který na ministerstvu průmyslu a obchodu vede sekci průmyslu a stavebnictví.

Alternativou k další těžbě nových materiálů je zmíněná recyklace. Ta ale není vhodná všude. Zatímco u bytových domů se recyklovaný beton snaží developeři využívat stále častěji, v případě dálnic nebo železnic je podle odborníků nevhodný například kvůli nižší odolnosti během silných mrazů.