Hlavní obsah

„Čtyřky“ se štamgasty mizí. V hospodě už Češi vypijí jen čtvrtinu alkoholu

5:32
5:32

Poslechněte si tento článek

Fenomén české pivní kultury se v posledních patnácti letech zásadně proměnil. Nad pivem se Češi schází stále, čím dál častěji však místo oroseného půllitru volí plechovku či sud s vlastní pípou. V hospodách se vypije už asi jen čtvrtina alkoholu, většinou piva. Zásadně se změnil i charakter hospod. V kurzu je dnes především kvalita a pestrost. Štamgasti se pomalu stávají ohroženým druhem a ubývá i takzvaných čtyřek.

Foto: Michal Šula, Právo

České pití piva v tradičních hospodách usiluje o zápis na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

Článek

České pivní vlastenectví zůstává i v době, kdy klesá spotřeba alkoholu, neohroženým fenoménem. Podle průzkumu Plzeňského Prazdroje dává přednost pivu proti vínu 84 procent mužů a 60 procent žen. Česká pivní kultura ale v posledních patnácti letech prošla obrovskými změnami a modernizací.

Ještě v roce 2009 podle společnosti Euromonitor International vypili Češi téměř polovinu alkoholických nápojů v hospodách a restauracích a zbytek doma. Dnes odborníci i data hovoří o poklesu konzumace alkoholu v hospodách na zhruba 25 procent.

„Mění se návyky a chování konzumentů, pivo se častěji pije doma. Velkým zlomem byla v tomto ohledu i pandemie covidu, která k tomu přesunu silně přispěla a část Čechů už se pak do klasické hospody nevrátila,“ sdělil Novinkám výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Tomáš Slunečko.

Suchý únor začíná spíš v lednu. Spotřeba alkoholu klesá dlouhodobě

Ekonomika

Mladí mají jiné preference

To ale není vše. „Z hospod nám mizí štamgastenství, nejstarší generace, pro kterou toto bylo typické, odchází do důchodu nebo na věčnost. Mladá, nastupující generace má větší výběr nápojů než kdy předtím,“ míní pivovarský expert z České zemědělské univerzity v Praze Tomáš Maier. V kurzu jsou mezi mladými spíše energetické nápoje a koktejly, spotřeba piva tak klesá.

Podle restauratéra a gastronoma Luboše Kastnera procházejí generační obměnou i hospodští. „Mladší generace rozumí marketingu, nebojí se inovace a přidává k pivu kvalitní gastronomii. Starší provozovatelé, kterých je pořád většina, mají problém s adaptací na současné potřeby hostů. Jsou pod tlakem a v následujících dvou letech nejspíše uvidíme zrychlení této obměny,“ uvedl Kastner.

Právě úbytek pravidelných hostů spolu s obecně klesající návštěvností a vyššími nároky na kvalitu přispívají k zániku takzvaných hospod čtyřek.

„Mizí hospody čtvrté cenové skupiny, které jsou místem vynikajícího sociálního kontaktu, kde u jednoho stolu sedí třeba i vzájemně neznámí lidé různého sociálního postavení. Obecně se do hospod chodí méně i proto, že se čím dál více rozcházejí výše cen lahvového a točeného piva,“ dodal Maier.

Konzumace alkoholu se ale nepřesouvá pouze do obývacích pokojů či na zahrady. „Češi historicky rádi chodili ,ven‘. I když má hospodský byznys ekonomickou krizi, lidé se nepřestávají družit okolo piva, mají vlastní pípy. Proto velkou renesanci zažívají i různé bály, zabíjačky či jiné venkovní akce,“ dodal Kastner.

Zachráněná hospoda funguje jako samoobslužná. Už dva roky

Koktejl

Ležák stále vede

Aby ve vysoce konkurenčním prostředí hosta zaujala, musí dnes hospoda nabídnout i něco jiného než místo k setkání a průměrné pivo.

„Mnohem více než dřív lidé hledají kvalitu a zážitek. Už se nespokojí se špatně ošetřeným pivem, chtějí správně načepované pivo z čisté a studené sklenice. Hospody a restaurace udělaly za posledních dvacet let obrovský kvalitativní skok kupředu. A to po všech stránkách od vzhledu, servisu, skladby menu až po péči o pivo,“ uvedl obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Roman Trzaskalik.

Velkou změnou je tak důraz na kvalitu a pestrost. „Pivo si host dopřeje, sleduje ale cenu a řeší kvalitu,“ míní Kastner.

FOTO: Pivní kultura jako národní poklad. Nahlédněte do ikonických pražských hospod

Domácí

S náročností hosta se postupně proměnila i nabídka. „V posledních patnácti letech je pivní kultura ovlivňována americkým trendem, který se šíří po celém světě. Je spojen především s popularitou malých řemeslných pivovarů a nových pivních stylů,“ shrnul sládek a pedagog z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Tomáš Kinčl.

Vlna vzniku řemeslných minipivovarů v Česku začala po roce 2000. Do nabídky se však začala výrazně projevovat zhruba o osm let později.

„Stoupal počet minipivovarů, které jsou nositeli inovací a pestrosti, a ty velké se tomu musely přizpůsobit. Začaly vznikat i specializované pivní bary nabízející množství speciálů a objevila se pivní turistika. Spotřebitel už dnes nechce být celý večer u toho samého, hledá pestrost, příběh, zážitek,“ dodal Maier.

Podle Kinčla je otázkou, zda se jedná o změnu pivní kultury, nebo „jen“ nástup něčeho dalšího, co bude existovat vedle stávajících možností. „Přestože se o pivních stylech jako IPA nebo kyselá piva hodně mluví a jsou i vidět, tvoří produkce a konzumace tradičních ležáků více než devadesát procent veškerých piv,“ uzavřel.

Minipivovarům se přes pokles odvětví daří

Ekonomika

Anketa

Chodíte pravidelně do hospody?
Ano
19 %
Dřív ano, teď už ne
61,9 %
Nikdy jsem nechodil/a
19,1 %
Celkem hlasovalo 18043 čtenářů.
Hlavní témata v diskuzi
Související témata:

Výběr článků

Načítám