Článek
Čtyřdenní pracovní týden zní zaměstnancům i vedení některých firem lákavě. Lidé by tak měli víc času na rodinu i odpočinek. Argumentují také tím, že se ušetří čas a náklady za dojíždění do práce.
Čtyřdenní pracovní týden testovali ve společnostech jako Amazon, Google nebo Deloitte a řadě menších firem, uvedl Dembe. Obvykle systém funguje tak, že se hodiny z volného dne rozloží do zbývajících čtyř pracovních dní.
Amazon pak v srpnu oznámil, že otestuje zkrácený 30hodinový pracovní týden pro vybrané zaměstnance, kteří by dostávali 75 procent z plné mzdy, pokud by se pro tuto variantu rozhodli.
Není hodina jako hodina
„Navzdory rozšířenému nadšení pro čtyřdenní pracovní týden, nejsem přesvědčen, že takový rozvrh prospěje zaměstnancům nebo firmám. Při práci „přes čas“ totiž rychle stoupá únava a stres, což v důsledku přispívá ke vzniku civilizačních chorob, jako jsou nemoci srdce nebo astma.
Všechny studie ukazují rostoucí rizika, když pracovní nároky překročí určitou hranici
„I když prostou matematikou vychází stejně dělat pět osmihodinových směn nebo čtyři desetihodinové, je v tom velký rozdíl. Zabývám se studiem vlivu pracovní doby téměř 30 let a všechny studie ukazují rostoucí rizika, když pracovní nároky překročí určitou hranici,“ uvedl Dembe.
Nejvýraznější negativní dopady se projevovaly v případech, kdy lidé pracují opakovaně déle než 12 hodin nebo přes 60 hodin týdně.
Podle další studie roste riziko úrazu zaměstnanců v průmyslu při práci přes čas o 61 procent.
„Snaha stihnout práci místo v pěti dnech ve čtyřech může těm zaměstnancům, kteří už předtím měli blízko přepracování, doslova zlomit vaz,“ říká.
Upozornil i na praktický efekt, že prodloužený pracovní den zkrátí rodičům malých dětí čas si s nimi hrát, než je dají spát.
Utah experiment ukončil
Dembe připomíná, že první úvahy o čtyřdenním pracovním týdnu začaly už v 70. letech.
V roce 2008 pak provedla Brigham Young University v americkém státě Utah experiment, jehož výsledkem bylo, že si čtyři pětiny zaměstnanců pochvalovaly zkušenost se čtyřdenním pracovním týdnem.
Inspirován touto studií zavedl Utah čtyřdenní pracovní týden pro státní zaměstnance. V pátek měly úřady zavřeno. V roce 2011 ale projekt skončil s odůvodněním, že předpokládané úspory energií či zlepšení ovzduší se neprojevily.
V USA čas od času využívají čtyřdenní pracovní týden venkovské školy, aby ušetřily za topení, nebo když kvůli nemocím musí učitelé suplovat.
Paříž pod tlakem
Čtyřdenní pracovní týden je poměrně rozšířený mezi firmami v Nizozemsku, využívají jej nejčastěji ženy, napsal server CNN.
Ve Francii zavedla socialistická vláda 35 hodinový pracovní týden, tedy sedm hodin pět dní v týdnu. Současný kabinet ale pod tlakem hlavně zahraničních firem uvolnil pravidla a společnosti mohou se zaměstnanci vyjednat delší pracovní dobu.
Po zhodnocení pro a proti profesor Dembe zastává názor zůstat u pětidenního týdne, kdy by si zaměstnanci častěji brali v pátek volno nebo pracovali jen v pátek dopoledne za cenu toho, že si v týdnu přidají každý den zhruba hodinu práce, což je varianta, kterou osobně považuje za nejlepší.