Článek
Čtyřdenní pracovní týden testovala finanční firma z Aucklandu. Od listopadu budou moci zaměstnanci chodit do práce jen čtyři dny v týdnu, podmínkou bude, že dokáží plnit nastavené cíle.
Po několikaměsíčním testování uvedlo 78 procent zaměstnanců, že jim kratší týden dovolil lépe vyvážit práci a osobní život. Zároveň jejich produktivita stoupla o 20 procent.
„Nemá to pro nás žádné nevýhody,“ komentoval změnu zakladatel firmy Andrew Barnes. Dodal, že podmínkou je správný přístup zaměstnanců, kteří musí pracovat naplno, aby byl takový obchodní model dlouhodobě udržitelný.
Čtyřdenní pracovní týden není pro všechny povinný, zaměstnanci si v rámci týmů mohou dohodnout jiné uspořádání, třeba že některý den začnou později či skončí dříve.
Experiment zaujal i novozélandského ministra práce. „Myslím, že je to velmi zajímavé,“ řekl Iain Lees-Galloway serveru Newshub. Podle něj by se tím mohly inspirovat i další tamní firmy.
Má to svá rizika, varují ekonomové
„Na první pohled se může zdát, že plynulé zkracování pracovní doby je přirozeným trendem celého ekonomicky rozvinutého světa. Ostatně i v tuzemsku ještě v osmdesátých letech se sem tam muselo do práce v sobotu, ba dokonce v neděli,” řekl Novinkám ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Ubrat další den ale podle něj skrývá značná rizika.
„Pokud totiž odpovídajícím způsobem neroste produktivita práce, je vliv spíše záporný. A produktivita v tomto miléniu, a po finanční krizi zvláště, roste na celém Západě pomalu, v uplynulých letech dokonce pomaleji než koncem 19. století,” upozornil.
Podobný názor má také ekonom BH Securities Štěpán Křeček. „Mít delší víkend a chodit pouze čtyři dny do práce by se líbilo asi každému, nicméně v praxi by to naráželo na celou řadu problémů. Například naše společnost obchoduje na americké burze, která dodržuje pětidenní pracovní týden. Kdybychom však pracovali jen čtyři dny v týdnu, naši klienti by nás určitě nepochválili. Podobné problémy by přitom musely řešit všechny firmy, které obchodují se zahraničím,” soudí.
V některých profesích by podle něj pracovní dobu šlo uzpůsobit do čtyř dnů v týdnu. Jedná se převážně o živnostenská povolání, kde lidé pracují sami na sebe, podle čehož je odvozena výše výdělku.
„U větších firem, kde jsou složité dodavatelsko-odběratelské vztahy, by přechod na čtyřdenní pracovní týden byl značně komplikovaný. Česká ekonomika trpí akutním nedostatkem zaměstnanců. V případě zkracování pracovní doby by se nedostatek pracovních sil prohloubil, což by poškozovalo naše hospodářství. Zkracování pracovní doby by tak v konečném důsledku vedlo k pomalejšímu růstu mezd,” dodal Křeček. Mnoho lidí totiž preferuje delší pracovní dobu s vyšším výdělkem. Případné zkrácení pracovní doby by tak v mnohých případech bylo jen hrou s čísly, kdy by lidé nahrazovali snížení řádné pracovní doby přesčasovou prací.
V USA už před pěti lety
Zkrácení pracovního týdne podle něj sice vypadá pokrokově, praxe ale ukazuje, že může vést i ke zcela opačnému cíli, než jaký sleduje. „K zesílení tendencí vedoucích ke zvýšení nezaměstnanosti či k potenciálnímu odlivu výroby do zemí s levnější pracovní silou, například do Asie. Hovořit o něm málem jako o nezbytnosti doby, která ekonomice jedině uleví, jak tak činí třeba někteří čeští odboráři, je dost odvážné,” uzavřel.
Čtyřdenní pracovní týden mezi prvními testovala už v roce 2013 americká firma Midwest vyvíjející weby. Není to jen otázka byznysu, letos se rozhodla na čtyřdenní rozvrh přejít jedna ze škol v americkém Coloradu. Děti se už nemusí bát pondělí.
Problematice se dlouhodobě věnuje například profesor veřejného zdraví Ohijské státní univerzity Allard Dembe. Ten před dvěma lety napsal na webu Světového ekonomického fóra (WEF), že nad výhodami dne volna převažují zdravotní rizika způsobená stresem a zvýšenou zátěží prodloužených pracovních dní. Vychází z toho, že stejný objem práce lze za čtyři dny jen těžko zvládnout.
