Článek
V přetlačované o výši výkupních cen syrového mléka největší tuzemská mlékárna ve středu pod silný tlakem (zřejmě i ze strany vládních politiků, jimž už rychlý růst cen řady základních potravin začíná vadit) ustoupila a přislíbila na listopad Mlékařskému družstvu Jih jím požadovaných 9,80 Kč za každý litr mléka. Toto odbytové družstvo, které dodává Madetě asi 40 procent z celkového množství mléka, na oplátku stáhlo již podanou výpověď smlouvy o dodávkách mléka do Madety.
Obchodníkům za 51,50 Kč
Ve čtvrtek si patrně v Madetě vše znovu spočítali a její šéf hned přešel do protiútoku. Oznámil totiž, že od příštího roku bude jeho firma své máslo obchodníkům prodávat za více než padesátikorunu. Na pultech by tak toto máslo mohlo stát i hodně přes 60 korun.
"Dopředu oznamuji, že od nového roku bude kostka másla od naší firmy stát 51,50 Kč," uvedl ve čtvrtek pro server iDnes Teplý. Vedle vyšších výkupních cen mléka se podle něj na dalším zdražování podepíší také rostoucí ceny energií, vodného a stočného. Teplý uvedl, že zdraží i ostatní mléčné výrobky, neřekl však o kolik.
Družstvo dodává Madetě okolo 600 tisíc litrů mléka denně, mlékárna ho za den zpracovává celkem 1,5 miliónu litrů.
Nestandardní situace
Potřebu "stabilizovat trh s mlékem" měl šéf Madety Teplý podle informací Hospodářských novin v minulých dnech konzultovat přímo s premiérem Topolánkem. Madeta je největší mlékárnou v zemi s podílem na trhu okolo 20 procent.
Situace, kdy se za měsíc výkupní ceny mléka zvýší o více než korunu, což se stalo v říjnu, není běžná. Za tak vysoké ceny jako nyní zemědělci mléko ještě nikdy v historii neprodávali. Nahrávají jim vysoké ceny v sousedním Německu, kde v létě po dohodě farmářů, mlékáren a obchodníků došlo ke skokovému růst cen másla a dalších mléčných výrobků.
Odborníci z oboru původně předpokládali, že v ČR ceny mléčných výrobků porostou pozvolna, ale jak se ukazuje, přepočítali se.
Konkurenti tak velké zdražení neplánují
Konečnou cenu másla určují obchodníci po započtení své marže a DPH. Pokud by marže byla 20 procent a při zohlednění devítiprocentní sazby DPH, která začne platit od 1.ledna, by kostka másla stála na pultech přes 60 korun.
"Pokud by Madeta tak vysoké ceny po novém roce skutečně nasadila, máslo by prodávala s obtížemi. Otázkou je, zda by na takové ceny obchodní řetězce vůbec přistoupily," domnívá se zemědělský analytik Petr Havel. A není sám.
Podle mluvčího společnosti Ahold Libora Kytýra prudké zvýšení cen másla nemá rozumné důvody. Nedostatek mléka na světových trzích prý není tak velký, aby ospravedlnil skokový růst cen.
"Pokud by snad přesto došlo ze strany dodavatelů mléčných výrobků k dalšímu růstu nákupních cen, očekáváme, že dojde k výraznému snížení poptávky po tomto zboží ze strany českých spotřebitelů," uvedl Kytýr. Ahold v Česku provozuje obchody Albert a Hypernova.
Ani jiné mlékárny s tak razantním zdražením nepočítají. "Když zůstane zachována současná úroveň cen za syrové mléko, cena másla by na pultech obchodů určitě neměla převýšit 50 korun," uvedl Jiří Nikl, výkonný ředitel Mlékárny Hlinsko. Ta vyrábí mléčné výrobky pod značkou Tatra. Pokud ale mléko bude nadále zdražovat, do cen výrobků se to i podle Nikla promítne.
Výkupní ceny na vzestupu
Že se výkupní ceny mléka se budou i nadále zvyšovat, nelze vyloučit. Sdružení dodavatelů mléka z jihu Čech se snaží co nejrychleji přiblížit k hranici 10 korun za litr. Argumentují o více než korunu vyššími cenami, za něž prodává mléko do Německa.
Na světových trzích však mají ceny mlékárenských výrobků svůj cenový vrchol už za sebou. V posledních týdnech zde ceny másla i sušeného mléka už začínají klesat.
Potravináři versus Pecina
Teplý nové razantní zvýšení cen avizoval pouhý den poté, co předseda antimonopolního úřadu Martin Pecina informoval o tom, že ÚOHS prověří rostoucí cen potravin. Kritice přitom podrobil Pecina právě to, že pekárny, mlékárny či masokombináty stále častěji informují o tom, co a jak moc zdraží či chtějí zdražit.
"Je to z pohledu ochrany hospodářské soutěže přinejmenším podezřelé," uvedl Pecina s tím, že to vyvolává určitá očekávání a usnadňuje firmám i jejich konkurentům vyjednávání o cenách. Nepřímo v této souvislosti kritizoval i postup Agrární či Potravinářské komory.
"Potravináři rozhodně nejsou objektem, na které by se měl antimonopolní úřad zaměřit. V prvé řadě by si měl uvědomit, že potravináři jsou prakticky v rukou dodavatelů a odběratelů a nemají v cenách téměř žádný manévrovací prostor," uvedl prezident Potravinářské komory Miroslav Toman. Rostoucí cena potravin podle něj odráží zvyšující se ceny vstupů - energie, práce a surovin.
Prezident Agrární komory Jan Veleba v reakci na Pecinu ČTK řekl, že mu záměr ÚOHS připadá jako politická objednávka. Zdražování potravin má podle něj objektivní důvody a třeba u mléka by podle něj úřad těžko hledat dva zpracovatele, kteří by je prodávali za stejné ceny.