Už čtvrtina českých domácností žije na hraně

Finanční situaci hlavně chudších rodin poznamenala inflační smršť posledních dvou let. Podle sociologa z PAQ Research Daniela Prokopa přibylo ohrožených a nestabilních domácností, které mají úspory maximálně na dva měsíce, ale navíc z měsíčních příjmů nic neušetří. „Tedy jedou na nule či v minusu,“ podotkl.

„Zatímco na podzim roku 2021 bylo takto nestabilních 16 procent českých domácností, na jaře letošního roku jich bylo již 26 procent. Obzvlášť ohrožené jsou domácnosti samostatně žijících důchodců, samoživitelé a rodiny s dětmi s příjmem pod medián, což je zhruba 61 tisíc korun v případě domácnosti se dvěma dospělými a dvěma dětmi,“ doplnil ekonom z PAQ Research Jakub Komárek.

Vysoká inflace podle něj dopadla nejvíce právě na ohrožené domácnosti. „U těchto domácností byl v posledních letech nárůst výdajů násobně vyšší než růst mezd. Je známo, že ekonomický výkon Česka od roku 2020 patří mezi ty úplně nejhorší v rámci zemí EU,“ dodal.

Také analytici České spořitelny upozornili, že přibylo domácností, které nejsou schopny pokrývat některé ze základní potřeb, jako je schopnost adekvátně vytápět, nahradit rozbitý nábytek, pokrýt neočekávané výdaje.

„Více než polovina Čechů nemá finanční rezervu alespoň na tři měsíce dopředu a není tak připravena na nečekaný finanční výdaj,“ doplnila expertka spořitelny Monika Hrubá.

Podle ředitele Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí Robina Maialeha sice spotřeba domácností po devíti kvartálech mírně oživila, nicméně jedná se zejména o odloženou spotřebu, kterou nelze považovat za dostatečný ekonomický stimul.

„Z našich výzkumů rovněž vyplývá, že ekonomická situace obyvatel v posledních letech poměrně výrazně utrpěla. Důvodem je zejména dramatický pokles reálných příjmů v posledních letech,“ konstatoval.

Ekonom Komárek upozornil, že ačkoliv průměrné jmění českých domácností dosahuje čtyř milionů korun, distribuce majetku a finanční situace napříč rodinami je velmi nerovná.

„Nejchudší pětina domácností v majetku má průměrnou hodnotu majetku jen okolo sto tisíc korun, druhá pětina pak okolo 1,2 milionu. Naopak nejmajetnější pětina domácností má hodnotu majetku v průměru okolo 8,2 milionu korun,“ prohlásil Komárek.

Dodal, že Česko patří k zemím, kde procento nejmajetnějších vlastní jeden z největších podílů soukromého národního majetku.

Podle loňské analýzy švýcarské banky UBS jedno procento nejbohatších Čechů drží 37,8 procenta celkové hodnoty majetku domácností, přičemž průměrná hodnota jejich čistého jmění dosahuje 78 milionů Kč. Určit hodnotu majetku nejbohatších však bývá složité, neboť ji často neodhalují.

„Kombinace vysoké majetkové nerovnosti a klesajících reálných mezd se projevila zejména v posledních osmi letech. Díky relativně dostupnému hypotečnímu financování, na které zároveň lze uplatnit štědrou daňovou úlevu, byl růst hodnoty nemovitostí - a tedy i hodnoty majetku - takřka dvojnásobný než růst mediánu mezd,“ poznamenal Komárek.

„Majetkovou nerovnost máme jednu z nejvyšších ve vyspělém světě. Ještě více alarmující je však skutečnost, že náš daňový systém je nastaven tak, že majetková nerovnost má tendenci dále narůstat, což se nám i potvrzuje na mezinárodních datech z posledních let,“ potvrdil Maialeh.

I přes letošní zvýšení daně z nemovitostí téměř na dvojnásobek má Česko jedny z nejnižších majetkových daní v Evropě. Navíc nevybírá dědickou daň či daň z převodu nemovitostí, jak je běžné v zahraničí.

„Obecně platí, že zatímco nejbohatší mají příjem převážně z kapitálu, kde je zdanění velmi nízké, ostatní ho mají z práce, kde zdanění včetně odvodů je naopak velmi vysoké,“ shrnul Komárek.

Zdanění zaměstnanecké práce, tedy příjmu, na kterém je závislá většina domácností, je relativně vysoké. Navíc kvůli zavedení platby za nemocenské pojištění v konsolidačním balíčku vlády letos ještě vzrostlo. K tomu se podle kritiků nevalorizuje sleva na poplatníka, což by pomohlo hlavně nízkopříjmovým.

Rozdíl v majetkové nerovnosti by mohla mírnit větší progrese u daně z příjmů, oproti západním standardům je u nás velmi mírná.

Někteří bohatší lidé dosáhnou na vyšší daňové úlevy, například snižováním základu daně o zaplacené úroky z hypotéky. A díky svým vyšším příjmům mohou využívat maximálně i státem podporované produkty jako důchodové spoření či dlouhodobý investiční produkt.

„Zatímco příjmová nerovnost v Česku patří v rámci zemí OECD k těm nejnižším, v případě majetkové nerovnosti jsme na opačné straně žebříčku,“ shrnula analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová.