Článek
„Říjnová inflace v Česku opět takřka všechny zaskočila. Tentokrát ovšem tím, jak je nízká. Vykázala v meziročním vyjádření nárůst pouze o 15,1 procenta. Přitom analytici ve střední hodnotě svých odhadů počítali s údajem 17,9 procenta. Česká národní banka pak počítala s hodnotou 17,4 procenta,“ poukázal Kovanda.
Rozdíl výsledku oproti odhadům je podle něj dán metodikou, kterou statistici zvolili, ti do výpočtu zahrnuli i vládní podpory u energií v podobě odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje a úsporný tarif.
„Takže v říjnu díky zavedení obou opatření statisticky poklesla cena elektřiny meziročně o zhruba 38 procent, nebýt toho, tak by její cena rostla o přibližně 35 procent,“ upozornil ekonom s tím, že bez tohoto by celková inflace činila 18,6 procenta.
Inflace v Česku byla v říjnu 15. nejvyšší v Evropě
Obří úspory
Držitelé protiinflačních spořicích dluhopisů, Dluhopisů Republiky, se tak podle Kovandy dočkají úroku jen kolem 15 namísto zhruba 19 procent. Právě říjnový ukazatel je totiž rozhodující pro výnos z dluhopisů. V loňské, zatím poslední emisi nabízené mezi zářím a prosincem jich přitom vláda prodala za 41,1 miliardy korun.
„To znamená, že stát jen na této emisi na úrocích ušetří v letošním roce zhruba 1,6 miliardy korun. Celkově ale bude jeho úspora v miliardách, jelikož uměle snížená inflace poníží postupně úrok také na Dluhopisech Republiky z dalších emisí,“ tvrdí ekonom.
ČSÚ i ministerstvo financí ale jeho slova o umělém snížení inflace odmítly. „V říjnu byla cena elektrické energie pro domácnosti nižší, neboť za ni zaplatí méně v důsledku odpuštění poplatků a zavedení energetického úsporného tarifu,“ řekl ve čtvrtek Právu mluvčí ČSÚ Jan Cieslar. Stejně jsou podle něj energetická opatření reflektována ve statistice všech států Evropské unie.
„Považujeme jakékoliv spekulace o ovlivňování práce Českého statistického úřadu ze strany vlády za absurdní,“ řekl pak Právu mluvčí resortu financí Tomáš Weiss.