Článek
„Debata o bankovní dani má smysl,“ potvrdil člen rozpočtového výboru za ČSSD Václav Votava. „Proč nediskutovat o něčem, co funguje v řadě zemí a přináší do státní kasy příjmy,“ řekl Právu.
Silný rozpočet s rostoucími příjmy i v období hospodářského zpomalení socialisté potřebují. Jejich návrhy na další růst platů, důchodů, rodičovských příspěvků, které chtějí dál prosazovat, by příští rok zvýšily výdaje rozpočtu o desítky miliard. Jen růst důchodů podle představ ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) představuje zvýšení výdajů o 33 miliard.
Podle předsedy Jana Hamáčka, který se v úterý sešel se šéfem největší odborové ústředny ČMKOS Josefem Středulou, bude soc. dem. podporovat i požadavky odborů na další růst platů.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) už má proto na stole návrhy soc. dem. na posílení rozpočtových příjmů o 30 miliard korun. Téměř polovinu by tvořily příjmy právě z tzv. bankovní daně. Namísto současných 19 procent by banky měly podle návrhu platit 25 procent.
Zdanění bank by bylo podle soc. dem. představ progresivní, více by tedy zatížilo větší banky, méně ty menší. Zbylou část by do rozpočtu přinesly daně digitální a z hazardu či zvýšení spotřebních daní. „Sociální demokraté jsou aktivní při přípravě rozpočtu pro příští rok. A nejen tím, že předkládají návrhy na zvýšení výdajů. Současně navrhujeme možnosti, jak posílit příjmy,“ poznamenal Chvojka.
Experti jsou proti
Bankovní daň mezi ekonomy příliš nadšení nevzbuzuje. Varují, že po jejím zavedení se může snížit ochota bank půjčovat peníze, hrozí zdražení úvěrů a banky své zvýšené náklady plynoucí ze zavedení daně přenesou na klienty v podobě vyšších poplatků.
„Zkušenost okolních zemí velí k opatrnosti. Bankovní daň je většinou přenesena na zákazníky skrze dražší úvěry a poplatky,“ sdělil analytik Patria Finance Ondřej Martínek. Upozornil na příklad Rumunska, kde zavedení vysoké bankovní daně vyvolalo v ekonomice chaos, došlo ke zpomalení úvěrování, zhoršení ratingu a odlivu zahraničního kapitálu.
Podle výkonného ředitele České bankovní asociace Pavla Štěpánka by výběrové zdanění bank vyslalo varovný signál o stabilitě podnikatelského prostředí a o rovnosti podmínek pro podnikání.
Například na Slovensku, které tuto daň zavedlo v roce 2012, podle údajů Svazu průmyslu a dopravy ČR došlo k významnému poklesu zisků v bankovnictví, ke snížení úvěrování investic a v konečném důsledku ke snížení příjmů do státní pokladny. V Maďarsku to podle svazu vedlo k nutnosti zavření některých poboček, a dokonce odchodu několika bank z maďarského trhu.
Polsko zavedlo bankovní daň před třemi lety. Ekonomky univerzity v Poznani Klaudia Jarnová a Hanna Kołodziejczyková ve své analýze dopadů bankovní daně zjistily, že bankovní daň vedla k růstu provozních nákladů, zatímco celkové množství půjček pokleslo.