Článek
"My jsme šrotovné prosadili do zákona jako možnost a svěřili jsme vládě kompetenci rozhodnout o jeho zavedení, pokud to bude nezbytně nutné," uvedl Sobotka. Podle něj není dobré šrotovné zavádět, aby se poptávka po autech stabilizovala.
Ještě před několik měsíci se ale strana za zavedení šrotovného prala. Místopředseda Milan Urban v září tvrdil, že šrotovné bude jednou z priorit nové vlády. V rámci diskuzí se sociální demokraté bránili nařčením z populismu argumentem, že šrotovné nastartuje ekonomiku. Později také mluvili o obnově českého automobilového parku.
Všechny ostatní strany se ke šrotovnému stavěly více či méně odmítavě. Argumentovaly tím, že poptávka se zvýší pouze nárazově, navíc to domácí ekonomice nijak zvlášť nepomůže. Vedle toho by to mělo i velké dopady na rozpočet. Kritkům také vadilo, že šrotovné nespravedlivě zvýhodňuje určité průmyslové odvětví na úkor jiných.
ČSSD smysl šrotovného nepochopilo, tvrdí šéf SAP
Podobné argumety měla i většina ekonomů. Nakonec ale poslanci přehlasovali prezidentské veto. Zavedení šrotovného ale bylo na vládě, která ho nechala spát.
"Jedná se o zásadní nepochopení funkce šrotovného," reagoval ředitel sekretariátu SAP Antonín Šípek. Šrotovné má totiž podle něj motivovat k vyřazování ekologicky a bezpečnostně nevyhovujících vozidel. Se stejným cílem prý toto opatření používaly například Francie či Německo již před vznikem ekonomické krize. "Jelikož je vozový park v ČR značně přestárlý, jeho obnova má smysl v každém okamžiku," podotkl Šípek.
Na šrotovné by mohlo dojít i později
Podle Sobotky se sociální demokraté případného zavedení šrotovného do budoucna zcela nezříkají. Tento instrument by vláda mohla použít například tehdy, pokud by nepokračovalo oživení ekonomiky i poté, kdy se vyčerpají rozpočtové impulzy jiných vlád.
Vlády několika evropských zemí letos zavedly takzvané šrotovné, neboli program podpory prodeje nových vozů. Ten spočívá v tom, že lidé mohou dostat státní příspěvek na nákup vybraných vozů, pokud nechají svůj starý vůz sešrotovat. Šrotovné zavedla řada evropských zemí, například sousední Německo i Slovensko, i mimoevropských států včetně USA.
Bývalý ministr financí a spoluzakladatel strany TOP 09 Miroslav Kalousek v Moravcově pořadu uvedl, že k nalévání státních peněz do evropských ekonomik je dlouhodobě zdrženlivý. "V dlouhodobém horizontu to nemohlo mít žádné pozitivní výsledky," řekl. Přesto ocenil určitý stabilizační efekt podpor. "Pomohlo to, byť za drahé peníze, ty dopady rozložit v čase," doplnil s tím, že rozložení dopadů omezilo "společenská pnutí".