Článek
Česko do evropského rozpočtu v prvním pololetí odvedlo 29,7 miliardy korun, získalo z něj 28,5 miliardy korun. Pokles čistých příjmů z evropského rozpočtu mimo NGEU byl podle ministerstva očekávaný s ohledem na útlum plateb z minulého programového období pro roky 2014 až 2020. Ve druhém pololetí ministerstvo naopak očekává zvýšení růstu plateb ze současného programového období.
„Výsledná bilance ČR vůči rozpočtu EU, která je poprvé v pololetí záporná, je paradoxně důsledkem posilování naší ekonomiky. Díky dlouhodobému sbližování naší hospodářské úrovně s unijním průměrem se postupně z čistých příjemců staneme spíše čistými plátci,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Podle něj Česko do budoucna musí hledat jiné finanční nástroje, kterými by dotace z EU nahradilo. Zmínil možnost většího zapojení Národní rozvojové banky, PPP projektů nebo využívání úvěrů od Evropské investiční banky.
Od svého vstupu do EU v roce 2004 odvedlo Česko do evropského rozpočtu 906,3 miliardy korun a získalo 1,97 bilionu korun. Celková čistá pozice za dobu členství v Unii tak činí 1,06 bilionu korun. Při započtení příjmů z NGEU byly příjmy z evropských zdrojů 2,08 bilionu korun a celková čistá pozice 1,17 bilionu korun.
Příjmy z evropského rozpočtu EU tvoří příjmy ze strukturálních fondů a fondu soudržnosti, které v pololetí dosáhly 10,8 miliardy korun, a příjmy ze společné zemědělské politiky, které byly 17,7 miliardy korun. Vedle příjmů z rozpočtu EU obdrželo Česko v prvním pololetí také dodatečné prostředky z NGEU v celkové výši 34,9 miliardy korun.
Evropský parlament potvrdil von der Leyenovou na postu předsedkyně Komise
