ČR a Francie společně: Evropané potřebují jadernou energii

Průmysl bez emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů je klíčový pro boj s klimatickými změnami, aby se zastavilo oteplování Země a s ním hrozící výkyvy počasí i nebezpečné stoupání hladin moří. V rámci zelené ekonomiky se prosazují především alternativní zdroje, jako je větrná energie a sluneční energie.

Letošní rok však ukázal, že tyto zdroje mají své limity, protože jsou závislé na síle větru i množství slunečních dní. Výpadky se pak musejí doplňovat z jiných zdrojů. I z tohoto důvodu se nedávno v Německu uhlí opět vrátilo do pozice nejvyužívanějšího zdroje elektrické energie.

Francie i Česká republika, které využívají jadernou energii jako stabilní zdroj, se snaží dosáhnout toho, aby byla uznána jako bezemisní a vztahovaly se na ní stejné podpory jako na výstavbu alternativních zdrojů levnější půjčky.

O nutnosti společného postupu hovořil ještě před zveřejněním prohlášení na začátku září europoslanec Alexandr Vondra (ODS), který v tom viděl velkou šanci pro české předsednictví.

Francie bude chtít jádro protlačit, protože na něm má postavenou svou energetiku. Němci budou chtít schválit plyn čili tam dojde k nějaké výměně a my musíme protlačit jádro s Francií,” uvedl Vondra.

„Švédi mohou pomoct, protože mají teď sami zkušenosti s blackouty ze zimy, a to vede k rehabilitaci uvažování o jádru. Totéž se děje v Holandsku čili je tady poměrně silná skupina zemí, která by měla dokázat prorazit to, aby v taxonomii zelených financí bylo jádro označené jako bezemisní zdroj,“ dodal europoslanec.

„Pro všechny představuje zásadní a spolehlivý zdroj pro zajištění nízkouhlíkové budoucnosti,” stojí dále v textu. Prohlášení následně podpořili i zástupci osmi dalších zemí – Bulharsko, Finsko, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.

„S Francií máme podobné zájmy, jsme jaderně orientované země, proto jsme dohodli společný postup. Chceme, aby Brusel uznal jádro a plyn za udržitelné činnosti podle taxonomie,“ uvedl včera Havlíček. Tím se podle něj otevře cesta k lacinějšímu financování a výstavbě nových jaderných zdrojů.

„Spojenectví vychází z ideální příležitosti, Francie se od ledna ujme předsednictví v Radě EU, od července ji potom vystřídá Česká republika,“ dodal Havlíček.

Proč Evropané potřebují jadernou energii

Jde o hodně: chceme skutečně bojovat proti klimatické změně a dosáhnout energetické nezávislosti, nebo ne? Budeme se při dekarbonizaci naší ekonomiky spoléhat na naše nejlepší prostředky, nebo ne?

• Klimatická změna není nejdůležitější bitvou budoucnosti, ale dneška. V poslední zprávě o klimatické změně Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) formuloval prognózy naprosto jasně: náš cíl v oblasti globálního oteplování, tj. 1,5 °C až 2 °C do konce 21. století, nebude nikdy dosažen, pokud v příštích osmi letech radikálně nesnížíme emise skleníkových plynů.

• Vzestup cen energie rovněž ukázal, jak je důležité co nejrychleji snížit naši energetickou závislost na třetích zemích. Napjaté situace v zásobování se budou vyskytovat čím dál tím častěji a my nemáme jinou možnost než diverzifikovat naše zdroje. Měli bychom dbát na to, abychom nezvyšovali svoji závislost na dovozu energie z oblastí mimo Evropu.

• Dekarbonizace vyžaduje okamžité a hluboké změny ve výrobě a spotřebě, aby nebyly tak uhlíkově náročné. To znamená masívní elektrifikaci naší spotřeby a rozvoj nízkouhlíkových energetických odvětví a zdrojů, například vodíku, které rovněž vyžadují výrobu elektrické energie.

• Součástí řešení musí být jaderná energie. Obnovitelné zdroje energie sice v našem přechodu k nové energetice hrají klíčovou úlohu, potřebujeme ale také další bezemisní zdroje energie, které by dokázaly pokrýt naše potřeby na odpovídající a konstantní úrovni. Jadernou energii potřebujeme. Již dnes představuje zhruba polovinu celkové evropské výroby bezuhlíkové elektřiny.

• Jádro je klíčový, cenově dostupný, stabilní a nezávislý zdroj energie. Zaprvé chrání evropské spotřebitele před kolísáním cen, kterého jsme v současné době svědky u zemního plynu. Zadruhé rozhodujícím způsobem přispívá k nezávislosti našeho zásobování elektřinou a energií. Je to dostupný zdroj bezuhlíkové elektřiny, který může zajistit velký objem konkurenceschopné elektřiny bez zvyšování naší závislosti na dodávkách energie z třetích zemí.

• Jaderná energie je bezpečná a inovativní. Evropská jaderná energetika prokazuje svoji spolehlivost a bezpečnost již více než 60 let. Je to jedno z nejvíce regulovaných odvětví na světě, se 126 jadernými reaktory provozovanými ve 14 členských státech. Díky neustálé výměně poznatků a informací mezi příslušnými může jaderná energetika splňovat nejvyšší bezpečnostní standardy na světě. To platí zejména pro nakládání s odpady.

• Evropská jaderná energetika je technologicky vyspělým odvětvím, jemuž ve světovém měřítku náleží přední místo. Její rozvoj by mohl v blízké budoucnosti zajistit vysoce kvalifikovaná pracovní místa pro více než milión Evropanů. S rostoucí spoluprací mezi členskými státy budeme brzy schopni vyrábět nové moderní reaktory, jejichž příkladem je projekt malého modulárního reaktoru (Small Modular Reactor - SMR).

• Proto je třeba k jaderné energii přistupovat stejně jako k ostatním nízkouhlíkovým zdrojům energie. Evropské smlouvy umožňují, aby si každý členský stát definoval vlastní energetický mix. Naše práva musí být zaručena a se všemi nízkouhlíkovými technologiemi sloužícími k výrobě elektřiny by se mělo zacházet stejně.

• Je proto naprosto nezbytné, aby byla jaderná energie do konce roku 2021 zařazena do evropského taxonomického rámce. Všechny vědecké posudky o ekologických dopadech jaderné energetiky, které Evropská komise vyžadovala, vyznívají stejně: neexistují žádné vědecké důkazy, že by jaderná energie byla vůči životnímu prostředí méně šetrná než jiné zdroje energie zařazené do taxonomie.

• Máme-li v klimatickém boji zvítězit, potřebujeme jadernou energii. Pro nás všechny představuje zásadní a spolehlivý zdroj pro nízkouhlíkovou budoucnost. Celkově vzato je jaderná energie čistým, bezpečným, spolehlivým a konkurenceschopným nízkouhlíkovým zdrojem energie. Jaderná energie je pro nás Evropany příležitostí pokračovat v rozvoji průmyslových odvětví s vysokou přidanou hodnotou, vytvářet tisíce pracovních míst, posilovat naše vedoucí postavení v ochraně životního prostředí a zajistit pro Evropu strategickou autonomii a energetickou soběstačnost. Nepromarněme tuto životně důležitou šanci.

Prohlášení o jaderném spojenectví podporují:

Prohlášení o jaderném spojenectví podporují:     • Bulharsko: ministr energetiky Andrej Živkov

Prohlášení o jaderném spojenectví podporují:     • Bulharsko: ministr energetiky Andrej Živkov     • Česká republika: vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček

Prohlášení o jaderném spojenectví podporují:     • Bulharsko: ministr energetiky Andrej Živkov     • Česká republika: vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček     • Finsko: ministr hospodářství Mika Tapani Lintilä

Prohlášení o jaderném spojenectví podporují:     • Bulharsko: ministr energetiky Andrej Živkov     • Česká republika: vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček     • Finsko: ministr hospodářství Mika Tapani Lintilä     • Francie: ministr hospodářství, financí a obnovy Bruno Le Maire a ministryně delegovaná pro průmysl Agnès Pannier-Runacher

Prohlášení o jaderném spojenectví podporují:     • Bulharsko: ministr energetiky Andrej Živkov     • Česká republika: vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček     • Finsko: ministr hospodářství Mika Tapani Lintilä     • Francie: ministr hospodářství, financí a obnovy Bruno Le Maire a ministryně delegovaná pro průmysl Agnès Pannier-Runacher     • Chorvatsko: vicepremiér a ministr financí Zdravko Marić a ministr hospodářství a udržitelného rozvoje Tomislav Ćorić

Prohlášení o jaderném spojenectví podporují:     • Bulharsko: ministr energetiky Andrej Živkov     • Česká republika: vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček     • Finsko: ministr hospodářství Mika Tapani Lintilä     • Francie: ministr hospodářství, financí a obnovy Bruno Le Maire a ministryně delegovaná pro průmysl Agnès Pannier-Runacher     • Chorvatsko: vicepremiér a ministr financí Zdravko Marić a ministr hospodářství a udržitelného rozvoje Tomislav Ćorić     • Maďarsko: vicepremiér a ministr financí Mihály Varga

Prohlášení o jaderném spojenectví podporují:     • Bulharsko: ministr energetiky Andrej Živkov     • Česká republika: vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček     • Finsko: ministr hospodářství Mika Tapani Lintilä     • Francie: ministr hospodářství, financí a obnovy Bruno Le Maire a ministryně delegovaná pro průmysl Agnès Pannier-Runacher     • Chorvatsko: vicepremiér a ministr financí Zdravko Marić a ministr hospodářství a udržitelného rozvoje Tomislav Ćorić     • Maďarsko: vicepremiér a ministr financí Mihály Varga     • Polsko: ministr financí, rozvojových fondů a regionální politiky Tadeusz Kościński a ministr pro klima a životní prostředí Michał Kurtyka

Prohlášení o jaderném spojenectví podporují:     • Bulharsko: ministr energetiky Andrej Živkov     • Česká republika: vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček     • Finsko: ministr hospodářství Mika Tapani Lintilä     • Francie: ministr hospodářství, financí a obnovy Bruno Le Maire a ministryně delegovaná pro průmysl Agnès Pannier-Runacher     • Chorvatsko: vicepremiér a ministr financí Zdravko Marić a ministr hospodářství a udržitelného rozvoje Tomislav Ćorić     • Maďarsko: vicepremiér a ministr financí Mihály Varga     • Polsko: ministr financí, rozvojových fondů a regionální politiky Tadeusz Kościński a ministr pro klima a životní prostředí Michał Kurtyka     • Rumunsko: ministr energetiky a prozatímní ministr hospodářství, podnikání a cestovního ruchu Virgil Popescu a ministr financí Dan Vîlceanu

Prohlášení o jaderném spojenectví podporují:     • Bulharsko: ministr energetiky Andrej Živkov     • Česká republika: vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček     • Finsko: ministr hospodářství Mika Tapani Lintilä     • Francie: ministr hospodářství, financí a obnovy Bruno Le Maire a ministryně delegovaná pro průmysl Agnès Pannier-Runacher     • Chorvatsko: vicepremiér a ministr financí Zdravko Marić a ministr hospodářství a udržitelného rozvoje Tomislav Ćorić     • Maďarsko: vicepremiér a ministr financí Mihály Varga     • Polsko: ministr financí, rozvojových fondů a regionální politiky Tadeusz Kościński a ministr pro klima a životní prostředí Michał Kurtyka     • Rumunsko: ministr energetiky a prozatímní ministr hospodářství, podnikání a cestovního ruchu Virgil Popescu a ministr financí Dan Vîlceanu     • Slovensko: vicepremiér a ministr financí Igor Matovič

    • Slovinsko: ministr financí Andrej Šircelj a ministr infrastruktury Jernej Vrtovec

Zdroj: MPO