Poslanci schválili rozpočet se schodkem 241 miliard

Schválený schodek se má proti novelizovanému rozpočtu na letošní rok snížit o 41 miliard. Příjmy se proti letošnímu rozpočtu zvyšují o 146 miliard korun a výdaje se proti upravenému rozpočtu zvyšují o 105 miliard. Příjmy představují 2,086 bilionu korun a výdaje 2,327 bilionu Kč.

Pro schválení rozpočtu hlasovalo 98 poslanců z řad vládní koalice, ke kterým se přidal i nezařazený poslanec Ivo Vondrák původně zvolený za hnutí ANO.

Proti byli poslanci ANO, SPD a Piráti. Senát o zákonu o rozpočtu nehlasuje, na stůl ho tak dostane prezident.

Poslanci před finálním hlasováním schvalovali návrhy na přesuny peněz, většina návrhů, ať už z řad opozičních či koaličních poslanců, ale neprošla. Jedním z těch, co prošel, je návrh na přidání peněz na platy v justici.

Návrh rozpočtu kritizovala opozice. „Je v rozporu se zákony a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) popřel základní požadavky veřejného rozpočtování,“ prohlásila ještě před schůzí šéfka poslaneckého klubu opozičního hnutí ANO Alena Schillerová.

Stanjura podle ní popřel základní požadavky veřejného rozpočtování, jako je reálnost, pravdivost nebo úplnost. Rozpočet navíc počítá s rekordním růstem odvodů pro živnostníky, zvyšuje daňovou kvótu, počítá s nárůstem provozních výdajů státu o 50 miliard korun, uvedla. Poraženými jsou podle ní rodiny s dětmi, střední třída, důchodci či zaměstnanci státu, vítězi naopak banky či energetičtí giganti.

„Navzdory rekordnímu zvýšení daní, navzdory stále účinné dani z neočekávaných zisků, navzdory snížení valorizací penzí, navzdory škrtům v energetické politice poškozujícím tuzemské firmy nedokázala vláda Petra Fialy snižovat deficit ani o 30 miliard každý rok,“ prohlásila dále šéfka poslanců ANO.

Připomněla i sliby vlády, že zakročí proti daňovým únikům a šetřit bude na státu, ne na lidech. „Co další slib, to další zrada,“ tepala kabinet Schillerová.

Poukázala na to, že v rozpočtu legislativě neodpovídá položka týkající se snížení dotací na obnovitelné zdroje energií. „Chybí zhruba 22,5 miliardy. Experty odhadovaná částka je 30 miliard, v rozpočtu je 8,5 miliardy,“ podotkla.

Za další problémy považuje chybějících zhruba deset miliard korun na platy nepedagogických pracovníků od září příštího roku, nadhodnoceny jsou podle Schillerové dividendy ze státních a polostátních firem zhruba o pět miliard či příjmy z emisních povolenek o deset miliard korun.

U platů nepedagogických pracovníků, které mají od příštího školního roku pokrýt rozpočty samospráv, a u podpory obnovitelných zdrojů si vláda musí pomoci dodatečnou změnou jiných zákonů.

S obdobnými výtkami přišla ale i Národní rozpočtová rada a poradci prezidenta Petra Pavla. Ten se zatím nerozhodl, zda rozpočet podepíše. Podle jeho poradce Davida Marka jsou v rozpočtu nevyjasněné položky za 43 miliard korun.

Někteří ekonomové navíc varují, že navržený rozpočet počítá s příliš optimistickým, více než dvouprocentním růstem ekonomiky. Pomalejší růst by mohl znamenat nižší daňové příjmy.

Stanjura argumentuje, že je to relativně malá část rozpočtu, v řádu desetin procenta, s níž si je rozpočet případně vždy nějak schopen poradit.

„Bagatelizace, že jde o drobné, mi přijde nezodpovědná. Čtyřicet tři miliardy korun je velká částka. Ostatně kvůli čtyřiceti miliardám na škody po povodních se musely upravovat dva státní rozpočty, letošní a příští,“ řekl Novinkám Marek s tím, že navržený rozpočet pro jeho netransparentnost a nevěrohodnost nedoporučuje prezidentovi podepsat.

„Kdyby to bylo netransparentní, tak to není vidět. My ale o těch položkách už několik měsíců debatujeme. Nezlehčujeme žádná rizika,“ reagoval Stanjura. Věří, že prezidenta k podpisu přesvědčí. „Je to dobrý, prorůstový rozpočet,“ prohlásil.

Senát státní rozpočet neschvaluje.

Převážnou část rozpočtového schodku pokryje zvýšení státního dluhu o 248 miliard korun. Vláda za jeho hlavní prioritu označila konsolidaci veřejných rozpočtů, posílení investic nebo odstranění následků zářijových povodní. Za další prioritu považuje i udržení sociálního smíru.

Rozpočet počítá s růstem ekonomiky o 2,7 procenta, s růstem spotřeby domácností o 3,9 procenta a poklesem průměrné míry inflace na 2,3 procenta. Podle listopadové prognózy ministerstva financí má být příští rok růst ekonomiky o dvě desetiny nižší.

Loňské hospodaření státu skončilo schodkem 288,5 miliardy korun. Pokryje ho zvýšení státního dluhu o 292,4 miliardy korun a zvýšení stavu na účtech státních finančních aktiv o 3,9 miliardy korun. Výsledek hospodaření státu byl o 6,5 miliardy korun lepší, než předpokládal zákon o státním rozpočtu.

Letošní schválený schodek rozpočtu má být 282 miliard korun, šéf státní kasy Stanjura věří, že ho vláda nepřekročí.