ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu

„Současný ekonomický vývoj vykazuje stagflační trend, což je obecně pro centrální banky nepříjemné dilema. Nicméně v situaci s velmi nízkou mírou nezaměstnanosti v tuzemské ekonomice se ČNB rozhodla klást prozatím důraz na boj s inflací a obavy týkající se podvázání růstu ekonomiky jsou prozatím na druhé koleji," uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Dodal, že další zvyšování úrokových sazeb již zrychlování inflace v letošním roce nezvrátí.

ČNB ve čtvrtek také zvýšila lombardní sazbu o 0,5 procentního bodu na šest procent. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o 0,5 procentního bodu na čtyři procenta.

Bankovní rada České národní banky je připravena pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb tak, aby ukotvila inflační očekávání. Opětovné brzké obnovení cenové stability je přitom nyní naprostou prioritou ČNB. Na tiskové konferenci po jednání rady to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Cenová stabilita je podle něj zcela nezbytnou podmínkou pro dlouhodobou prosperitu české ekonomiky.

Rizika a nejistoty vývoje odhadovaného v aktuální únorové prognóze ČNB jsou podle guvernéra znatelně proinflační, a to zejména v krátkodobém horizontu. „To oproti stávající prognóze vyvolává potřebu výrazně přísnější měnové politiky, a to zřejmě po delší dobu," uvedl Rusnok.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Na předchozím měnovém jednání na počátku února rada zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Na zasedání před Vánoci rada zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Počátkem loňského listopadu sazba stoupla o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, přičemž to bylo nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997.

Předtím v září odhlasovala rada zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Pro všechna tehdejší rozhodnutí hlasovalo pět členů rady. Dva členové hlasovali pro sazby beze změny. Dnešního jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů.

„Zvyšování úrokových sazeb centrální bankou se stalo koloritem, který výrazně zasahuje celou ekonomiku, tedy jak občany, tak firmy. Dostáváme se na hranu, za kterou se hypotéky pro běžné občany stávají pouhým teoretickým pojmem, než aby byly reálným nástrojem pro získání vlastního bydlení," uvedl majitel investičního nemovitostního fondu ČSNF Daniel Římal. I přes zásahy ČNB se inflace podle něj v jednotlivých klíčových odvětvích ekonomiky může dostat až k 20 procentům.

Generální ředitel CzechTrade Radomil Doležal upozornil, že zvýšení úrokových sazeb je pro české exportéry špatnou, i když očekávanou zprávou. „Ještě před válkou na Ukrajině se počítalo, že v dnešní době zvyšování sazeb ustane. S tím se můžeme rozloučit, protože centrální banka musí logicky reagovat na neočekávaně se zvyšující inflaci," uvedl.

Podle obchodního ředitele za ČR a SR společnosti Ebury Tomáše Kudly zvýšení sazeb bude mít za následek další zvyšování úrokových sazeb u úvěrů a hypoték. „Pokud inflace bude v růstu pokračovat i nadále, ČNB může, a nejspíš také bude, dále zvyšovat i sazby," uvedl.

Tisková konference po jednání rady se uskuteční v 15:45 za účasti guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka. Na ní představí důvody dnešního rozhodnutí.