Článek
Úrokové sazby ČNB předtím zvýšila na počátku srpna, poprvé od února 2008. Základní sazba tehdy stoupla o 0,2 procentního bodu na 0,25 procenta. Další zvýšení na 0,5 procenta následovalo v listopadu.
„Centrální banka tak reaguje na velmi dobrou kondici domácí ekonomiky, která vykazuje velmi slušná růstová tempa. Zvyšováním sazeb přibrzďuje ekonomiku, aby zabránila tvorbě větších nerovnováh nebo dokonce bublin,” komentoval ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.
„Zahřívání vidíme zejména na trhu práce, když nezaměstnanost klesla na svou historicky nejnižší úroveň, což pohání rychlý růst průměrné mzdy. Další trh, kde se současná konjunktura projevuje silně, je trh s rezidenčními nemovitostmi.
Ekonomové očekávají další postupné zvyšování sazeb během roku. Očekávají, že kvůli tomu mohou mírně podražit hypotéky a úvěry. Naopak na růst úroků u vkladů se klienti moc těšit nemohou, jelikož banky mají vkladů dostatek a nemusí o ně mezi sebou příliš soupeřit, tvrdí analytici.
Česká měna před rozhodnutím ČNB posilovala. Před polednem se obchodovala za 25,22 koruny za euro a byla tak nejsilnější od února 2013. Po oznámení rozhodnutí bankovní rady koruna nepatrně oslabila.
„České tržní sazby šly již v posledních týdnech vzhůru - a investoři tak do značné míry s růstem sazeb počítají. Pro korunu by tak samotné vyšší sazby nemusely znamenat dodatečnou vzpruhu,” odhaduje ekonom Patria Finance Jan Bureš. Podle něj ale koruna k euru bude časem dále posilovat a ve druhém čtvrtletí se přiblíží hranici 25 korun za euro.
