Článek
„Máme tu problém České národní banky, která se evidentně rozhodla zasadit další ránu naší ekonomice, našim občanům. To jejich rozhodnutí nechápu,“ řekl Babiš novinářům na závěru své návštěvy Budapešti.
„Tím, že (ČNB) bude drtit domácnosti, hypotéky a firmy, tak určitě cena ropy, plynu ani elektřiny nebude levnější. To je zásadní omyl a vůbec nechápu toto rozhodnutí, které považuji za absolutně neuvážené. Bude to mít velice negativní dopad na všechny občany naší země,“ prohlásil Babiš.
Takové sazby nemá nikdo, zlobí se premiér
Krok ČNB je nejvýraznějším zvýšením sazeb od roku 1997. Důvodem růstu sazeb je především rostoucí inflace. Pro rozhodnutí hlasovalo pět členů rady ČNB. Dva členové hlasovali pro sazby beze změny.
„Takové sazby v Evropě nemá nikdo, nejbližší sazbu má Chile a další země, takže evidentně pánové z ČNB se řídí nějakými poučkami, které absolutně nemají nic společného s realitou,” zlobil se Babiš.
| Základní úrokové sazby zvyšovalo ve středu i sousední Polsko, kde centrální banka oznámila zvýšení o 75 bodů na 1,25 procenta. Také v Maďarsku nedávno zvyšovali sazbu, ne však tak razantně. V říjnu poskočila z 1,65 procenta na 1,8 procenta. Výrazně malá úroková sazba je pak na Slovensku, kde se řídí měnovou politikou Evropské centrální banky (ECB). Aktuálně se tam sazba drží na 0,25 procenta. |
ČNB zhoršila odhad vývoje ekonomiky, čeká růst cen
Schillerová: Proti inflaci to nezabere
Rozhodnutí kritizovala i ministryně Schillerová. „Zvýšení úrokové sazby o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta bude mít významný vliv na investiční a podnikatelskou aktivitu, poptávku domácností, trh s nemovitostmi a mnoho dalších segmentů naší ekonomiky. Je to krok, který určitě nepřispěje k růstu naší ekonomiky, což zvlášť v době křehkého oživení není dobrou zprávou,“ napsala ve čtvrtek Novinkám Schillerová.
ČNB razantně zvýšila úrokové sazby, hypotéky a úvěry podraží
K argumentu ČNB, že zvýšení úrokové sazby má působit proti inflaci, je skeptická. „Inflační tlaky mají globální charakter, ať už jsou to ceny energií, plynu, nedostatek některých komodit, nebo logistické problémy. Tuzemská centrální banka má v této situaci svou restriktivní politikou jen omezené možnosti zvýšenou inflaci fakticky řešit,“ domnívá se ministryně financí.
Schillerová podobným způsobem kritizovala i poslední navýšení úrokové sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta, ke kterému ČNB přistoupila 30. září. Guvernér ČNB a někdejší premiér a ministr financí Jiří Rusnok se tehdy proti jejím slovům ohradil s tím, že je považuje za nekompetentní.
Nejhorší ministryně financí? Hampl s Rusnokem se naváželi do Schillerové
