ČNB snížila základní sazbu na čtyři procenta, chce pomoci ekonomice

ČNB začala se snižováním sazeb na konci loňského roku poté, co rok a půl udržovala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Nejprve ji snížila o 0,25 procentního bodu, letos následovala čtyři dvojnásobná snížení. V srpnu bankovní rada uvolňování měnové politiky opět zpomalila.

Zda snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu přispěje ke kýženému růstu tuzemské ekonomiky, který i kvůli situaci v Německu zůstává nadále jen velmi křehký, je podle ekonomů otázka. Přidala se i rizika v souvislosti s očekávaným plněním předvolebních slibů nového amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Podobně jako ministerstvo financí o den dřív ČNB ve čtvrtek zhoršila výhled hospodářského růstu pro letošní i příští rok. Její nová makroekonomická prognóza předpokládá letos zvýšení hrubého domácího produktu o jedno procento a příští rok o 2,4 procenta, srpnová predikce přitom počítala letos s růstem 1,2 procenta a příští rok 2,8 procenta.

K dalšímu mírnému snížení sazeb se tak rada odhodlala přesto, že experti centrální banky zvýšili odhad inflace, která by podle nich měla být letos průměrně 2,5 procenta a příští rok 2,6 procenta. Předchozí prognóza ČNB očekávala pro letošek inflaci 2,2 procenta a příští rok dvě procenta.

Za proinflační rizika rada označila setrvačnost růstu cen služeb, hrozbu nadměrného růstu výdajů veřejného sektoru, zvýšené mzdové požadavky zaměstnanců nebo výrazné oživení úvěrové aktivity na realitním trhu. V září byla meziroční inflace 2,6 procenta.

„V příštích měsících bankovní rada očekává dočasné zvýšení inflace vlivem obnoveného růstu cen potravin. K tomu navíc zůstává stále zvýšená jádrová inflace, a to zejména v kategorii služeb. Proto bude bankovní rada v budoucnu přistupovat k dalšímu uvolnění měnové politiky velmi opatrně, případně snižování sazeb přeruší,“ prohlásil po čtvrtečním jednání rady guvernér ČNB Aleš Michl.

K ekonomickému vývoji řekl, že domácí poptávka je podpořena růstem reálných příjmů domácností a také snižováním sazeb. „Její oživení ale zůstává mírné a je tlumeno zvýšenou tvorbou úspor. Také zahraniční poptávka zůstává utlumená,“ uvedl Michl. „Ekonomika tak oživuje pozvolna, pohybuje se pod svým potenciálem,“ dodal.

Podle odhadu Českého statistického úřadu vzrostl HDP ve třetím čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,3 procenta a meziročně o 1,3 procenta.

Rozhodnutí ČNB znovu snížit sazby podle spoluzakladatele investiční a realitní skupiny Salutem Group Jaroslava Tona sice představuje určitou podporu domácí poptávky, ale vzhledem k aktuálnímu stavu ekonomiky se jedná spíše o slabý krok.

„Ekonomika potřebuje silnější stimul, který by výrazněji podpořil objem investic, zvýšil spotřebitelskou důvěru a poptávku. Silnější krok by mohl účinněji zastavit současné zpomalení růstu ekonomiky, vždyť růst HDP ve třetím čtvrtletí byl pomalejší, než se očekávalo,“ uvedl Ton.

„Rizika se kupí spíše na straně slabšího hospodářského výkonu, hlavně pak s ohledem na nepříznivý zahraniční vývoj. Naproti tomu inflační rizika se zatím spíše nenaplňují,“ prohlásil ještě před jednáním ČNB hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Snížení sazeb o čtvrt procentního bodu stejně jako většina dalších analytiků očekával.

Od sazeb ČNB se standardně odvíjejí ceny úvěrových a spořicích produktů v bankách. Šéf developera Ekospol Evžen Korec upozornil na to, že nůžky mezi základními úrokovými sazbami a hypotečními se nyní opět více rozevřely.

Podle ukazatele Swiss Life Hypoindexu byla průměrná nabídková sazby hypoték na začátku listopadu na 5,32 procenta, přičemž v posledních měsících klesala jen nepatrně.

„Základní úrokové sazby centrální bankéři snižují čtyřikrát rychleji, než klesají sazby hypoteční. Podstatnější je sice cena peněz na mezibankovním trhu, i její vývoj ale naznačuje velký prostor pro zlevnění hypoték,“ podotkl Korec.

Tříletá mezibankovní sazba podle něj klesla z 3,8 procenta ze začátku letošního roku až těsně nad tříprocentní hranici. Podobný vývoj byl i u pětiletých mezibankovních fixací. „Rozdíl mezi cenou peněz na mezibankovním trhu a výší hypotečních sazeb pak je riziková přirážka a zisk bank. Čím větší tento rozdíl je, tím větší zisk banky generují,“ uvedl Korec s tím, že neočekává, že by hypotéky do konce roku nějak významněji zlevnily.

„Banky si nebudou chtít snižovat zisky. Tím spíš, když hypoteční trh s blížícím se koncem roku oslabuje. Průměrná hypoteční sazba tak s největší pravděpodobností zakončí letošní rok nad pětiprocentní hranicí,“ dodal.

Aktuální snížení úrokových sazeb ČNB českým domácnostem v krátkodobém horizontu pravděpodobně žádné výhody na finančních produktech nepřinese ani podle Jana Šafandy, specialisty na úvěry společnosti FINVOX.

„Hypotéky ani spotřebitelské úvěry už do konce roku nezlevní, protože banky mají zpravidla splněné letošní obchodní cíle. Naopak může dojít ke snížení úroků na populárních spořicích účtech, a tím pádem k nižšímu zhodnocování úspor domácností a jednotlivců. Ke zlevnění úvěrů bude pravděpodobně docházet až v průběhu příštího roku, ale ani tam zatím nic nenasvědčuje tomu, že by byl pokles výrazný,“ sdělil Novinkám Šafanda.

Na vývoj sazeb ČNB reaguje i kurz koruny. Bezprostřední reakce finančního trhu na snížení sazeb ČNB vyvolala její mírné oslabení, zatím však zůstává pod úrovní 25,30 koruny za euro, kde se nacházela i dnes ráno, informoval ve čtvrtek hned po měnovém zasedání bankovní rady analytik Raiffeisenbank Vít Mikušek.

Ve středu česká měna po oznámení výsledků prezidentských voleb v USA výrazně oslabila vůči dolaru, tyto ztráty však už částečně smazala.