ČNB rozpouští zlatý poklad

Pokud to půjde tímto tempem, budou za dvacet let sejfy prázdné. Už teď zlatý poklad při přepočtu na jednoho Čecha nevydá ani na prstýnek. Přitom mnohé mocnosti zlato spíše nakupují.

Ze statistik ČNB vyplývá, že ke konci loňského roku v rezervách držela 0,31 miliónu trojských uncí. „To odpovídá 9,62 tuny zlata. Ještě v lednu loňského roku přitom podle statistik držela přibližně o 300 kilogramů zlata více,“ spočítal pro Právo analytik společnosti Zlato David Marášek.

Úbytek byl sice menší než v roce 2015, kdy stav devizových rezerv ČNB ve zlatě poklesl o půl tuny, ale pokud by rozprodej na mince pokračoval tímto tempem i nadále, tak za dvacet let už v trezorech ČNB nebude podle Maráška zlato žádné.

V roce 1919, krátce po vzniku Československa, jsme získali z bývalé Rakousko-uherské banky 12 tun zlata. V dalších letech pak český zlatý poklad rostl, a to i díky národní sbírce inspirované Národním divadlem.

Největší ránu dostal český zlatý poklad v letech 1997 a 1998, kdy bylo téměř šest desítek tun zlata prodáno kamsi do Švýcarska či Německa. Postihnout to mělo i vzácné zlaté mince sesbírané právě na počátku vzniku státu. Dodnes ČNB tají, komu, kam a za kolik, takže se jen spekuluje.

„ČNB prodala zlato za tržní ceny platné v dané době. Jednotlivé obchody a detaily jednotlivých transakcí však ČNB skutečně nezveřejňuje. Zlato v držení ČNB je jejím majetkem. Obchody na finančních trzích považuje ČNB za obchodní tajemství,“ sdělila Právu Denisa Všetíčková z odboru komunikace ČNB.

V listopadu 2010 média, včetně Práva, kritizovala ČNB, že tímto rozprodejem ČR poškodila. Zdálo by se, že tím to skončilo a Česko si nechá to, co zbylo. Jenže český zlatý poklad se pozvolna rozpouští dál. Do trezorů se sahá pro desítky kil ročně, aby se z nich odlily sběratelské a investiční mince a medaile pro soukromé investory.

„ČNB používá zlato na výrobu zlatých sběratelských mincí, ty pak prodává veřejnosti,“ potvrdila Všetíčková.

Vydělíme-li množství českého zlata (9,6 t) počtem obyvatel (10,5 miliónu), připadá v průměru na jednoho Čecha 0,9 gramu českého zlatého pokladu. To nevydá ani na prstýnek. Zlaté snubní prstýnky přitom začínají váhově zhruba na 1,9 gramu.

„Slovenská centrální banka se na rozdíl od ČNB nezbavovala v takové míře rozděleného československého zlatého pokladu. ČNB totiž za úřadování guvernéra Josefa Tošovského prodala téměř 56 tun zlata za cenu kolem 300 dolarů za trojskou unci,“ připomíná Marášek s tím, že tehdy tyto obchody znamenaly pro ČR výnos 16,4 miliardy korun. Ten přitom mohl být o zhruba 27 miliard korun vyšší.

Ke konci roku 2014 držely centrální banky zhruba 30 900 tun zlata, v roce 2016 už to ale podle World Gold Council (WGC) bylo 33 248,5 tuny.

„Centrální banky ve vyspělých státech mají v průměru více než 30 procent svých devizových rezerv ve zlatě. ČR má necelé půl procenta,“ dodal Marášek. Eurozóna včetně Evropské centrální banky (ECB) drží ve zlatých rezervách 10 785,9 tuny, což představuje 54,5 procentní podíl zlata v rezervních aktivech.

Právo konfrontovalo ČNB otázkou, zda se podle ní finanční svět natolik proměnil, že je zlato pro náš stát bezcenné, a proto se rozprodává.

„Zlato není bezcenné, nicméně funkce zlata se v čase mění. Základní povinností ČNB je cenová stabilita – mezi základní nástroje ČNB patří měnové intervence, k nimž se však zlato jako aktivum nehodí. Ve srovnání s jinými centrálními bankami se nejedná o neobvyklý postup,“ reagovala Všetíčková z ČNB.

Proč se ale zlatá rezerva rok co rok snižuje, když jiné centrální banky zlato drží nebo nakupují? „Chování jiných centrálních bank nám nepřísluší komentovat. Skladbu aktiv ČNB, a tedy i držení zlata, přizpůsobuje ČNB svým potřebám. V nedávné minulosti se proto zlato nenakupovalo, neprodávalo, pouze se používalo na výrobu zlatých mincí,“ dodala Všetíčková.