Článek
ČNB proto chce doplnit důkazy. Od sazby PRIBOR se mimo jiné odvíjejí výše splátek úvěrů.
"V dopise dochází k naprosto bezprecedentnímu napadení kredibility českého bankovního systému. Dopis obsahuje pouze domněnky, které jsou založeny na neznalostech. Nejsou tam žádné relevantní údaje, žádné podklady. Není to opřeno o reálná data, ale pouze o jeden novinový článek, jak poukázal sám náměstek," řekl Tomšík.
Náměstka pokáral i Babiš
Za bezprecedentní označil Tomšík také způsob, jakým se o podezření ČNB dozvěděla. Náměstek dopis s podnětem k prošetření údajných manipulací se sazbou PRIBOR poslal v pátek odpoledne guvernérovi ČNB Miroslavu Singerovi a zároveň ho rozeslal i médiím. O víkendu proto Pros už sklidil kritiku svého nadřízeného, ministra financí Andreje Babiše (ANO).
"V pátek odpoledne byl rozeslán dopis vysokým státním úředníkem. Otázka je, zda skutečně jedná za ministerstvo a vládu, nebo jen sám za sebe. Způsob komunikace mezi námi a úřady je dlouhodobě nastaven. Zástupci ČNB se účastní i jednání vlády, kde se věci oficiálně řeší," dodal Tomšík. Zároveň důrazně odmítl, že se s mezibankovní sazbou v Česku manipuluje.
Ohradily se i banky
Proti podezření se ohradila i Česká bankovní asociace (ČBA), která však není tvůrcem ani garantem sazby PRIBOR. Reprezentuje však hlavní banky, a tak i celý český bankovní systém.
"Pokud jde o PRIBOR a jeho fungování, ČBA nezaznamenala žádné indicie nekalých postupů, o nichž hovoří pan náměstek ve svém dopise. Banky jsou kdykoliv připraveny poskytnout veškerá potřebná vysvětlení. Je jen škoda, že dopis byl napsán, aniž by tato možnost požádat o vysvětlení byla využita," uvedl výkonný ředitel ČBA Pavel Štěpánek.
Výpočet sazby PRIBOR má na starosti soukromá organizace The Financial Markets Association of the Czech Republic. Denní výše sazby vychází z údajů poskytovaných šesti předními bankami. Nyní jsou referenčními bankami Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, UniCredit Bank, Raiffeisenbank a Expobank.
Ve světě vzbudily v posledních letech pozornost údajné manipulace s klíčovou londýnskou úrokovou sazbou LIBOR a její obdobou pro eurozónu EURIBOR, kvůli kterým americké a evropské úřady vyměřily bankám pokuty v celkovém objemu přes šest miliard dolarů (155 miliard korun).
