ČNB přerušila snižování sazeb

Jde o první zasedání bankovní rady ČNB, na kterém nedošlo ke snížení sazeb, od prosince loňského roku. Tehdy základní sazba začala klesat z úrovně sedmi procent. „Tento záměr byl patrný již z nedávných vyjádření některých členů bankovní rady, když nadále zdůrazňovali proinflační rizika,“ podotkl analytik Komerční banky Jaromír Gec.

Členka sedmičlenné bankovní rady ČNB Karina Kubelková na konci listopadu Novinkám řekla, že nad inflací, která je nyní pod třemi procenty, ještě vyhráno není a pokračující rychlý růst cen ve službách, vysoké veřejné výdaje, tlaky na zvyšování mezd a nejistá geopolitická situace s hrozbou celních válek vedou centrální banku k tomu, aby případné další snižování úrokových sazeb zvažovala velmi obezřetně.

Dodala, že i když riziko vyšší inflace ještě není zcela zažehnáno, příští rok by se měl růst cen uklidnit.

„Z dat v proinflačním směru oproti listopadové prognóze ČNB překvapily hlavně mzdy. Ty rostly ve třetím čtvrtletí meziročně o sedm procent, zatímco centrální banka předpokládala 6,1 procenta,“ upozornil Gec.

Samotná meziroční míra inflace, která byla v posledních dvou měsících 2,8 procenta, podle něj odpovídala očekáváním.

„Především s ohledem na v posledních měsících volatilní ceny potravin a zvýšenou dynamiku cen služeb však nelze vyloučit, že v prosinci inflace vzroste nad tři procenta, a dočasně tak opustí toleranční pásmo inflačního cíle,“ uvedl analytik Komerční banky.

Dodal, že toto riziko mohlo v očích současné bankovní rady, která klade větší důraz na pozorovaná data a nejbližší výhled než na střednědobou prognózu, podporovat ponechání úrokových sazeb beze změny, přestože růst ekonomiky i domácí poptávka zůstávají relativně utlumené.

Ekonomové se nicméně shodují, že trvající slabost ekonomiky bude vytvářet tlak na další pokles sazeb centrální banky, od kterých se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.

Letošní snižování sazeb ČNB naopak přispělo k nižšímu zhodnocování úložek v bankách, k výraznějšímu zlevnění hypoték ale zatím nedošlo.

„Ačkoliv inflace zboží již zůstává na umírněných hodnotách, na definitivní uklidnění ve službách teprve čekáme,“ konstatoval analytik Cyrrusu Vít Hradil.

Spolu s dalšími ekonomy pak poukázal na obavy z nadcházejícího tradičního lednového přecenění, které obvykle udává inflační trend pro celý zbytek roku. „Pokud v novém roce data výrazně nepřekvapí směrem nahoru, předpokládáme, že bude proces uvolňování měnové politiky znovu obnoven hned na únorovém zasedání,“ dodal Hradil.

„Ponecháním sazeb získává ČNB čas na vyhodnocení dosavadního výrazného uvolnění měnové politiky a dává tím i šanci koruně udržet se na současné silnější úrovni,“ míní hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Zároveň je ale přesvědčen o tom, že žádná rizika kvůli přerušení uvolňování měnové politiky nehrozí. „Hlavním problémem tuzemských firem nejsou sazby, ale nedostatek zakázek na domácím i zahraničním trhu. Ten je ovlivněn nejenom slabou poptávkou, ale i klesající konkurenceschopností v důsledku přetrvávajících vysokých cen energií a bující byrokracie,“ zdůraznil ekonom.