Hlavní obsah

ČNB drží už přes 40 tun zlata. Jeho cena může ještě růst

Česká národní banka nakoupila jen letos přes 11 tun zlata. Od loňského léta zlaté rezervy zdvojnásobila na 41,5 tuny. Zlato v poslední době víc nakupuje i řada dalších centrálních bank. Nákupy žlutého kovu ale mají mezi tuzemskými ekonomy i kritiky, kteří mluví o historické nostalgii či „marketingu“ guvernéra ČNB Aleše Michla.

Článek

ČNB ve 2. čtvrtletí nakoupila téměř šest tun zlata. Na konci pololetí ho měla v rezervách 1,334 milionu trojských uncí, což odpovídá 41,5 tuny. Aktuální hodnota zlata v rezervách je 3,1 miliardy dolarů, tedy 71,4 miliardy korun.

„Očekávanou výnosnost a diverzifikaci aktiv v rozvaze by měl posílit postupný nákup zlata až na 100 tun, což by bylo nejvíc v historii ČNB,“ prohlásil guvernér Michl při dubnové přednášce na Univerzitě Pardubice. Pro srovnání, v roce 2019 měla ČNB v trezorech osm tun zlata, nejméně v historii.

Již dřív banka uvedla, že sto tun zlata by potom představovalo zhruba pět procent celkových devizových rezerv ČNB.

Cena zlata atakuje rekordy, gram byl téměř za devatenáct stovek

Ekonomika

Ekonomové nemají na novodobou zlatou horečku centrální banky jednotný názor.

„ČNB v rámci zvýšení očekávaného výnosu posiluje investiční složku devizových rezerv. Z toho pohledu dává diverzifikace do aktiva typu zlato smysl. Navíc je to položka zajišťující do určité míry zvýšené geopolitické riziko,“ řekl Novinkám hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

Michlův zlatý poklad

Jak upozornila analytička Eva Mahdalová ze společnosti Finlord.cz, nejenom ČNB výrazně přikupuje zlato. Podíl zlata na devizových rezervách centrálních bank je nejvyšší od konce 90. let.

Podle posledních dat World Gold Council za 1. kvartál letošního roku nákupy zlata ze strany centrálních bank dosáhly 290 tun, což je vůbec rekordní úroveň za první čtvrtletí od roku 2000, kdy WGC začala vést tuto statistiku.

Zlato nakupují zejména centrální banky z rozvíjejících se zemí. Mezi největší kupce zlata patří centrální banky z Turecka (30 tun), Číny a Indie. ČNB byla pátým největším kupcem, jelikož nakoupila 4,7 tuny. Ve druhém čtvrtletí pak ještě víc, zmíněných šest tun. Mezi centrálními bankami tedy patřila mezi ty aktivnější. Tuny zlata naopak prodávalo Thajsko, Uzbekistán nebo Filipíny.

„Cena zlata mírně zkorigovala ze svých rekordních hodnot. Do karet zlatu hraje tento rok řada faktorů, a je tedy opět možné, že se podívá na nový rekord. Mezi tyto faktory patří geopolitické napětí, prezidentské volby v USA a na podzim očekávané snížení úrokových sazeb ze strany Fed,“ dodala Mahdalová. Když klesají úrokové sazby, tak se zvyšuje atraktivita zlata, které nenese žádný úrokový nebo dividendový výnos a funguje jako uchovatel hodnoty.

Inflace už je pod kontrolou, říká radní ČNB Procházka

Ekonomika

„Zlato je velmi bezpečné aktivum, které je možné v době potřeby prodat za dolary nebo jinou měnu, která může pak sloužit jako munice v rámci měnové politiky. Spíše nižší výnosnost z historického pohledu nemusí být na první pohled problémem pro centrální banku, jejímž primárním cílem není zisk,“ komentoval pro Novinky hlavní ekonom Roklen Pavel Peterka.

„Nákupy fyzického zlata jsou spojeny s nemalými poplatky spojenými například s úschovou, což se negativně podepíše na výnosnosti,“ upozornil Peterka, podle kterého by z tohoto pohledu mělo větší smysl držet nižší podíl zlata a naopak navýšit podíl takzvaných blue chip akcií největších společností.

Vyšší zájem Číny a Turecka o zlato je více pochopitelný, protože čelí politickým tlakům. Fyzické zlato v trezorech tamních centrálních bank půjde v teoretickém případě uvalení sankcí jen těžko zmrazit, tak jako třeba státní dluhopisy USA a evropských států. Nyní také sílí spekulace, že Rusko pod sankcemi využívá zlato pro platby v mezinárodním obchodě.

Obnovení zlatého pokladu je podle Peterky mediálně vděčné téma. Část populace se totiž stále domnívá, že zlato nějakým způsobem kryje hodnotu české koruny. I když to není pravda, přináší to „marketingovou hodnotu z pohledu centrální banky, bankovní rady, popřípadě guvernéra Michla“, soudí.

Podobně to vidí i ekonom Dominik Stroukal z Metropolitní univerzity Praha. „Některé centrální banky zlato můžou vnímat jako investiční nástroj a v poslední době skutečně rostlo na ceně, nicméně ČNB za cíl tvorbu zisku nemá a takový důvod je pro ni lichý,“ uvedl Stroukal.

„Nějaké zlato musíme mít kvůli ražbě pamětních mincí a pár tun bychom museli odevzdat do ECB, kdybychom přijali euro. Současné nákupy jsou ale nad rámec těchto potřeb, a není k tomu tedy žádný jiný důvod než jen marketingový,“ dodal. Podle něj má zlato dobrý zvuk u veřejnosti kvůli „historické nostalgii“.

„V některých diktátorských režimech to ještě může být zajímavá ochrana před zmrazením devizových rezerv, ale na to se snad nepřipravujeme,“ uzavřel.

„Zřiďte si rezervní fond.“ Podvodníci to zkouší přes ČNB

Bezpečnost

Výběr článků

Načítám