Článek
PDZ měla omezené pravomoci už od loňského března, kdy ČNB vydala předběžné opatření zamezující subjektu přijímat vklady a poskytovat úvěry. Už tehdy rovněž stanovila omezení týkající se nakládání s aktivy a pasivy a omezení týkající se hotovostních operací. Jedinou výjimku mají úkony nezbytné k vypořádání pohledávek a dluhů.
Záložna podle mluvčího ČNB Jakuba Holase neplnila „základní požadavky v oblasti řádné správy a řízení družstevní záložny, řízení úvěrového rizika a řízení operačního rizika. Nedostatky spočívaly i v systematickém porušování zákonných povinností týkajících se prevence legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu“.
Mluvčí v tiskové zprávě dodal, že zjištěné nedostatky byly tak závažného charakteru, že žádná opatření či sankce by nevedly k nápravě, a proto byla ČNB povinna odejmout licenci.
Premiérův opomenutý podíl
Záložna se stala začátkem loňského roku mediálně známou, když vyšlo najevo, že vlastníkem podílu byl během let 2015 až 2020 také premiér Petr Fiala, který to opomněl ve svých majetkových přiznáních. Na běžném účtu měl uloženo 950 tisíc korun. Opomenutí v majetkových přiznáních zdůvodnil tím, že si neuvědomil, že běžný účet znamená současně i podíl.
Ke konci loňského roku měla PDZ méně než 50 členů. Objem klientských vkladů činil necelý milion korun a celková bilanční suma 65 milionů Kč. Vzhledem k tomu, že se jednalo o malou záložnu, neměl by konec PDZ mít žádný vliv na stabilitu bankovního sektoru jako celku ubezpečila ČNB.
Fiala v majetkovém přiznání neuvedl podíl v družstevní záložně
