Článek
V sejfech ČNB nyní drží necelých deset tun zlata, jeho podíl na devizových rezervách je menší než jedno procento. Ve srovnání s většinou zemí je to málo - například Slovensko drží 32 tun, Polsko či Rumunsko přes sto tun.
Člen bankovní rady ČNB Vojtěch Benda minulý týden řekl, že centrální banka se nebrání diskuzi o nákupech zlata. Podle něj by mohlo jít o desítky tun, aby celkový podíl nepřesáhl „bezpečný” podíl tří procent. Důležitost zlatých rezerv je nicméně podle něj ve společnosti přeceňovaná. Vypíchl, že menší zlaté rezervy než ČR drží Maďaři a Kanada se zlatých rezerv zbavila úplně. [celá zpráva]
Trendem mezi centrálními bankami je spíše navyšování objemu drženého zlata
Většina ekonomů by ale centrálním bankéřům radila výraznější posílení zlatých rezerv.
„ČNB by měla navýšit své zlaté rezervy. Minimálně na desetinásobek současné úrovně. Jestliže sousední Německo má přes tři tisíce tun zlata, není důvod, proč bychom neměli mít alespoň právě sto tun. Těžko přitom hledat důvod, proč se ČNB tak křečovitě pořízení zlata brání,” řekl Novinkám ekonom Lukáš Kovanda ze společnosti Cyrrus.
„Jde o standardní nástroj diverzifikace investičního portfolia, které v případě ČNB z důvodu nedávno skončené intervence nemístně nabobtnalo,” dodal.
Zlato jako stabilizující prvek
Klíčovým důvodem držby zlata centrálními bankami je podle něj fakt, že vývoj jeho ceny se zpravidla odlišuje od vývoje hodnoty měnových devizových rezerv. Tím pádem je celková hodnota rezerv sestávajících jak ze zlata, tak z měnových deviz stabilnější než hodnota rezerv sestávajících buď pouze ze zlata, nebo pouze z měn.
„Po roce 2008 je trendem mezi světovými centrálními bankami spíše navyšování objemu drženého zlata nebo alespoň jeho zachovávání na stálé úrovni. Čisté nákupy zlata centrálními bankami dosahovaly v letech 2008 až 2015 celosvětově průměrně 350 tun ročně,” upozornil Kovanda.
V západní civilizaci máme bublinu dluhů, která jednou praskne
Podle ekonoma a pražského zastupitele Patrik Nachera, kterého veřejnost zná hlavně jako bojovníka proti bankovním poplatkům, je radní ČNB Benda „skandálně mimo”. Například když tvrdí, že lepší než zlato je kupovat akcie těžařů zlata.
Kanadská výjimka
„Zlato je trvalá hodnota, všichni vědí, že když se blíží krize nebo válka, tak roste apetit nakupovat zlato. V západní civilizaci tu máme dlouhodobě bublinu dluhů, která jednou praskne. Jen tisknout peníze kryté dluhopisy nejde donekonečna,” tvrdí Nacher. Dříve či později podle něj nějaká krize přijde. Ve zlatě by podle něj bylo vhodné nejméně deset procent rezerv, tedy více než sto tun zlata.
Argumentovat nepočetnými příklady zemí s menšími zlatými rezervami nepovažuje za přesvědčivé. Kanada sice nedrží rezervy zlata v trezorech centrální banky, podle expertů je ale jedním z důvodů fakt, že má dostatek zlata v ložiscích na vlastním území.
Cena zlata je kolísavá, nenese žádný úrok či dividendu
„Ať mají důvod jakýkoli, není možné si brát příklad z jediné vyspělé země postupující tímto způsobem, když všechny ostatní oficiálně nebo neoficiálně zlato přikupují,“ dodal Nacher.
Podle ekonoma ING Jakuba Seidlera je teď vhodný čas, aby ČNB zásadně změnila strategii investování devizových rezerv. Jak už bylo zmíněno, ty narostly v období intervencí proti posilování koruny. Od listopadu 2013 do letošního dubna ČNB nakoupila eura za víc než dva bilióny korun.
„Takový objem rezerv nebude centrální banka nikdy akutně potřebovat a není nutné je tak udržovat v rychle dostupných, ale málo výnosných aktivech,” tvrdí Seidler. Část rezerv podle něj banka může agresivněji investovat na trzích a část umístit do zlata.
Hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek by ale radil spíše opatrnější navyšování zlatých rezerv. „Jedná se však o relativně rizikový instrument, cena zlata je kolísavá, nenese žádný úrok či dividendu, s jeho skladováním a zabezpečením jsou spojeny náklady,” připomněl a názor člena bankovní rady Vojtěcha Bendy označil za rozumný kompromis.
