Článek
„Nadešel čas, abychom se na naší úrovni na víceletém finančním rámci domluvili, napsal Michel premiérům a prezidentům 27 zemí.
„Jakékoli průtahy způsobí vážné praktické i politické problémy, ohrozí pokračování stávajících programů i politik a také spuštění těch nových,” varoval Michel.
Do hlavních měst někdejší belgický premiér, který v křesle předsedy unijních summitů loni vystřídal Donalda Tuska, napsal, že si je vědom složitosti nadcházejícího vyjednávání.
Dosavadní diplomatická a ministerská vyjednávání o návrhu rozpočtu, kterým se unie bude od příštího roku řídit po sedm let, ukázaly trvající hluboké rozdíly v pohledech a přístupu různých skupin členských zemí unie. Odchod Británie z EU totiž mimo jiné znamená, že v unijní kase bude méně peněz, Londýn patřil k největším čistým plátcům do rozpočtu.
Státy EU se shodly na rozpočtu EU pro příští rok
S prvním návrhem podoby nového víceletého rozpočtu přišla už v květnu 2018 Evropská komise vedená Jeanem-Claudem Junckerem. Také předsedkyně nové komise Ursula von der Leyenová chce, aby se významnější prostředky vyčlenily zejména na řešení migrační problematiky a ochranu klimatu, které je pro její tým klíčovým tématem.
Zachovány by ovšem v co největší míře měly být peníze pro tradiční oblasti jako je společná zemědělská politika či unijní fondy z nichž se financuje rozvoj méně vyspělých evropských regionů.
Zatímco Evropská komise původně navrhla objem rozpočtu ve výši 1,11 procenta hrubého národního důchodu (HND) unijního bloku, Evropský parlament by rád dosáhl 1,3 procenta.
Zemím ze střední a jižní Evropy se nelíbí hlavně možnost poklesu prostředků určených na strukturální fondy. Západoevropské země zase namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.
