Článek
ČNB v nové únorové prognóze, která s tvrdým brexitem nepočítá, odhaduje letos růst ekonomiky o 2,9 procenta a příští rok o tři procenta.
„Tento scénář vyznívá jako argument pro vyšší úrokové sazby. Je to ale typ nejistoty, kdy je lépe počkat na to, jak se ta věc vyvine, a pak zvážit reakci ze strany měnové politiky," uvedl k alternativnímu scénáři Holub. Důvodem snížení růstu by byl podle něj především propad poptávky po českých výrobcích v eurozóně.
| Brexit |
|---|
| Británie by měla Evropskou unii opustit letos 29. března. Pokud se do té doby nedohodne na „rozvodové” smlouvě s EU, nastane takzvaný tvrdý brexit. Ve hře je také varianta odkladu o dva měsíce. Dohodu, kterou vyjednala premiérka Mayová, britští poslanci neschválili. Problém představuje zejména takzvaná irská pojistka, která má zabránit tomu, aby mezi unijním Irskem a Severním Irskem patřícím k Británii nevznikla pevná hranice. Unii opouští Britové na základě výsledků referenda z roku 2016, v němž se těsná většina (51,9 procenta) lidí vyslovila pro odchod z Unie. |
Snížení letošního růstu HDP pod dvě procenta připouští při variantě tvrdého brexitu ve své analýze i ministerstvo financí. To odhadlo, že odchod Velké Británie bez dohody může snížit růst až o 0,8 procentního bodu na 1,7 procenta.
Výrazně optimističtější je odhad poradenské firmy Deloitte, která v případě tvrdého brexitu čeká pokles českého HDP o zhruba 0,2 procenta, což je 10 miliard. Z odvětví ovlivní brexit negativně zejména automobilový průmysl. Pokles tržeb by pocítily také firmy v ostatních odvětvích zpracovatelského průmyslu, obchodní firmy a letecké společnosti. [celá zpráva]