Článek
Většinu cizinců tvoří Ukrajinci, Slováci a Vietnamci, významný podíl zaujímají také občané Ruska, Polska, Bulharska a Rumunska.
Počet cizinců registrovaných na území ČR dosáhl koncem předloňského roku 567 tisíc. Téměř 290 000 připadalo na cizince s trvalým pobytem, 275 000 s přechodným pobytem, 2500 bylo azylantů.
Počet zaměstnaných cizinců dosáhl koncem roku 2018 celkem 658,5 tisíce, z toho skoro 570 tisíc jsou zaměstnanci a zbytek živnostníci.
Ekonomická aktivita cizinců v ČR
Zaměstnaných cizinců je více než těch registrovaných. To je dáno faktem, že část cizinců ze zemí EU, jako jsou třeba Slováci, zde pracují díky volnému pohybu osob v Unii a nepřihlásili se cizinecké policii. Té by správně měli hlásit pobyt po 30 dnech i lidé z EU.
Trvale zůstávají spíše lidé z daleka
V ČR se více usazují lidé ze zemí mimo EU než sousedé ze stejného ekonomického prostoru. Podíl jejich trvalých pobytů je u nich výrazně vyšší (60 procent) než přechodných, v ČR mají také častěji vlastní rodiny a děti. U občanů EU naopak převládají přechodné pobyty.
„Masivní ekonomická migrace podpořená nedostatkem pracovních sil v posledním období narůstá zejména ze zemí EU. Díky menším administrativním překážkám tak občané především východoevropských zemí Unie vytlačují pracovníky ze zemí mimo EU. Výjimkou jsou v tomto ohledu Ukrajinci, jejichž počty zejména v posledním období výrazně rostou,” uvedla Marešová.
Zatímco přechodné pobyty jsou úzce spojeny se stěhováním za prací, a tedy poptávkou po pracovní síle, počet trvalých pobytů roste plynule. V roce 2007 překročil 150 000 a aktuálně se blíží 300 000 registrovaných osob.
Víc přesčasů
Cizinci v ČR jsou většinou lidé mladšího středního věku, typicky mezi 30 a 40 lety. Méně je žen, jež jsou obecně ještě o něco mladší než muži. Velmi nízký (5,4 procenta) je pak podíl lidí ve věku přes 65 let.
Největší podíl cizinců, 29,5 procenta, je zaměstnán v průmyslu. Následují administrativní a podpůrné činnosti zahrnující také agenturní zaměstnávání (17,6 procenta), dále velkoobchod a maloobchod (10 procent) a stavebnictví (lehce nad 9 procent).
Stát přitvrdí cizincům zkoušku z češtiny
V běžných dělnických profesích nejsou ve výdělcích mezi státními občanstvími výrazné rozdíly, způsobují je jen vyšší počty přesčasových hodin u cizinců.
„Lze tak konstatovat, že nikdo není v Česku mzdově diskriminován v tom smyslu, že by bral kvůli cizímu občanství za stejnou práci nižší mzdu. Ve specializovaných skupinách s potřebou vysoké kvalifikace naopak dosahují cizinci i výrazně vyšších mezd,” uvedli statistici.