Článek
Je to dané tím, že se jedná hlavně o muže, kteří hojně pracují přes čas a mnohdy i na specializovaných místech, dodal statistik. Podle něho ale celkově každý druhý cizinec v ČR dělá v továrně, a to nejvíce (ze 30 procent) jako pomocný a nekvalifikovaný dělník.
Statistiky potvrzují, že nejvíce zde těžké práce vykonávají právě Ukrajinci a Bulhaři, přitom ale v porovnání s dalšími v průměru vydělávají nejméně. Jejich průměr se pohybuje kolem 30 tisíc Kč a medián mezd, tedy prostřední hodnota na škále, kolem 25 tisíc Kč měsíčně.
Chtěli by domů, ale tam je bída
„Pocházíme z Doněcka. Maminka už žije ve Švýcarsku, já s manželem v Praze. Je to krásné město plné možností. Je zde bezpečno a všeho dost,“ říká novopečená zubařka Valerie. Není jí ještě ani třicet let, nastoupila na polikliniku v Praze 6 a o pacienty rozhodně nouzi nemá. Její muž pracuje v informačních technologiích. Nejprve si pronajali byt na periferii, po dvou letech se přestěhovali do malého nájemního bytu za pražským Hradem.
Cizinců v Česku pracuje stále víc, jejich podíl stoupl na 13 procent
Další Ukrajince je o dvacet let více než Valerii. Chtěla se už se svým synem vrátit domů na Ukrajinu k rodičům a příbuzným. „Nejde to. Není tam z čeho slušně žít,“ povídá smutně. Domů ze svého nevelkého platu posílá ještě část. Pracuje v kavárně nedaleko hlavního nádraží, provoz tam tzv. na ní stojí. Manžel dělá po stavbách.
To jedenačtyřicetiletý Sergej v tuzemsku působí coby stavební dělník pro všechno, běžně pracuje 14 hodin denně, volné víkendy žádné. „Na Ukrajině jsem postavil dům, ale k čemu to je? Není tam žádná práce,“ ukazuje unaveně fotku při cestě předposledním vlakem kamsi ke Karlštejnu. Na obrázku jsou tři děti. „Já jsem tady, manželka pendluje po Evropě. Skoro se nevidíme,“ vypráví.
Vstává ve čtyři, vrací se večer
Další Ukrajinec Dimitri se vyšvihl. Vybudoval stavební firmu, která staví a rekonstruuje domy a byty i pro české VIP ze sfér sportu a byznysu. Vstává ve čtyři ráno, vrací se kolem desáté večer. Na manželku, která je v očekávání, má čas v neděli: mezi polednem a šestou večerní. Pak už musí zase dělat plány na další týden.
Zatímco v období krize v letech 2008 a 2011 oficiální počet Ukrajinců u nás poklesl z 81 tisíc na 35 tisíc osob, od roku 2015 podle ČSÚ rychle přibýval na 121 tisíc lidí. K předloňskému roku už statistici evidují 132 Ukrajinců. „Novinkou jsou také rychle rostoucí počty Rumunů, Bulharů a s odstupem i Maďarů, tedy občanů EU,“ konstatoval Holý.
Do ČR se hrnou tisíce Ukrajinců, přibývá i Vietnamců a Rusů
Hospodářská komora ČR oznámila, že loni zpracovala přes tři tisíce žádostí firem o 15 400 zaměstnanců z Ukrajiny a 1375 pracovníků z Běloruska, Mongolska, Filipín, Srbska, Moldavska, Indie a Kazachstánu v rámci zrychleného přijímání kvalifikovaných pracovních sil ze zahraničí.
Občané Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu tvoří více než polovinu z celkového počtu cizinců s povoleným pobytem v ČR. Více než dvanáct procent zaměstnanců v Česku tvoří cizinci. „V řadě odvětví jsou zcela nepostradatelní,“ zdůraznil Holý.
Stát přitvrdí cizincům zkoušku z češtiny
V roce 2018 dosáhl celkový počet oficiálně registrovaných cizinců v ČR celkově 566,9 tisíce osob. Z toho 289,5 tisíce mělo trvalý pobyt, 274,9 tisíce přechodný a 2,6 tisíce tvořili azylanti. „Dlouhodobé trendy ukazují, že do Česka proudí hlavně ekonomičtí migranti,“ uvedla Jarmila Marešová z ČSÚ.
Natrvalo se u nás usazují hlavně cizinci ze třetích zemí, kteří mají 60procentní podíl na všech cizincích s trvalým pobytem. Zakládají zde rodiny, chtějí zde už zůstat. Nejvíce se jedná o Vietnamce (61 tisíc evidovaných osob).
