Čísla máme od vás, i se stropem, tvrdí Eurostat ke zdražení plynu

Podle analytiků drtivá většina tuzemských odběratelů loni platila za energie výrazně méně, než uvádí Eurostat.

Eurostat nicméně ve vyjádření pro ČTK uvedl, že použil údaje Českého statistického úřadu (ČTÚ) a že konečná cena zahrnuje vládní opatření ke zmírnění dopadů vysokých cen energií na spotřebitele. ČSÚ k tomu uvedl, že data převzal od ERÚ a následně je poslal Eurostatu. „Eurostat data na základě vlastní metodiky zpracovává,“ řekl Deníku N mluvčí Jan Cieslar. ERÚ podle Keborta statistickému úřadu zasílá data podle metodiky, kterou stanovil právě ČSÚ.

Podle údajů Eurostatu byla průměrná cena elektřiny v ČR ve druhém pololetí loňského roku 9410 Kč za megawatthodinu (MWh). Elektřina v Česku tak podle toho byla čtvrtá nejdražší v EU. Ceny plynu pro domácnosti se pak podle Eurostatu loni ve stejném období zvýšily meziročně nejvíce ze všech zemí Evropské unie. Růst činil 231 procent na 4662 Kč za MWh.

Kebort ve středu řekl, že data, ze kterých Eurostat vychází, odráží cenové nabídky dodavatelů ze sledovaného období. Ty byly určeny pro nové zákazníky. Přehled tak nereflektuje průměrné ceny, které zákazníci v tomto období platili ve skutečnosti. Reálné platby totiž vycházejí ze smluv, které byly často uzavřeny mnohem dříve, a ceny energií v nich byly zcela odlišné, než je aktuální nabídka. Zkreslené podle něj může být porovnání i mezi jednotlivými zeměmi.

„Porovnání může být zkreslené různou strukturou dat, která reportují jednotlivé země. Metodika Eurostatu je v tomto poměrně volná, porovnávány tak mohou být průměrné skutečně hrazené ceny z jedné země, s ceníky platnými pro nové zákazníky z jiné země,“ uvedl Kebort. Úřad podle něj na nedostatky databáze Eurostatu upozorňuje dlouhodobě.

„Údaje o tom, kolik čeští zákazníci platili za energie, které nám předložili největší čeští dodavatelé, se výrazně liší od dat, která zveřejnil Eurostat,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Spolu s ERÚ, ČSÚ a energetickými firmami chce hovořit o tom, jak situaci s odlišnými údaji řešit. Resort zároveň upozornil na to, že akviziční ceníky, z nichž Eurostat vycházel, měla ve sledovaném období naprostá menšina zákazníků a v současnosti už ceny energií klesají.

Analytik společnosti ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor upozornil, že rozdíl mezi daty Eurostatu a reálně hrazenými cenami je patrný ve vyúčtováních za elektřinu a plyn. „Do dat pro ČR byly totiž zahrnuty ceny z tarifů nabízených pro nové smlouvy, které byly v té době velmi vysoké. Přitom ale většina spotřebitelů platila podstatně nižší ceny ze starých smluv,“ uvedl.

V cenových rozdílech v cenících z druhé poloviny loňského roku se pak podle něj projevila odlišná míra státní pomoci, kdy cenové stropy byly v Česku zavedeny až od letošního roku. „Mnoho jiných států bylo v tomto ohledu rychlejší a štědřejší, včetně úlev na DPH. To se ve statistice rovněž projevilo,“ dodal Gavor.

Na to, že data Eurostatu příliš nekorespondovala s reálnými cenami, které loni platili odběratelé, poukázal i analytik Purple Trading Petr Lajsek. Upozornil, že ceny uváděné Eurostatem platilo jen minimum zákazníků, kteří si sjednali nový produkt až v druhé polovině roku. „Tedy v tom nejnevhodnějším období,“ podotkl.

Analytik Capitalinked.com Radim Dohnal připomněl, že země, které do roku 2021 odebíraly plyn například z Alžírska nebo LNG, měly vyšší ceny už dříve. Proto u nich nebyl cenový nárůst tak výrazný jako v Česku, kde dříve levný ruský plyn byl nahrazen výrazně dražším LNG.

Přehled cen rozporuje také poradenská společnost EGÚ Brno. „ČR nevybočuje cenami z hlavního pelotonu EU, není pro to žádný důvod. Komodita je stejně drahá, marže jsou stejně vysoké jako v ostatních zemích EU,“ řekl ředitel strategie firmy Michal Macenauer. Podle něj je problémem metodika Eurostatu, která porovnává nesrovnatelné údaje.

Vůči údajům Eurostatu se ohradili také největší tuzemští dodavatelé elektřiny. Podle společností ČEZ a E.ON platila drtivá většina jejich zákazníků výrazně méně, než uvádí ve své zprávě Eurostat. „Data Eurostatu, která se objevují nyní v médiích, nepovažujeme z pohledu zákazníků ČEZ Prodej za reprezentativní, a nerozumíme, jak jsou zveřejněná čísla tvořena,“ řekl mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Podle něj cenu plynu uváděnou Eurostatem platilo 4,8 procenta zákazníků.

Podobně hodnotí zprávu Eurostatu E.ON nebo innogy. „Dnes publikovaná statistika o nárůstu cen zemního plynu od evropského statistického úřadu je diplomaticky řečeno zavádějící,“ řekl mluvčí innogy Martin Chalupský. Plyn u společnosti podle něj v nejběžnějším tarifu stál 2989 Kč za MWh s DPH a meziroční nárůst ceny činil 76 procent.