Čínské patenty válcují svět, Evropě ujíždí vlak

Kdo bude chtít její inovativní technologie pod patentovou ochranou používat, bude za ně muset Číně podle expertů zaplatit.

„Dopady jsou značné, zejména pokud si společnost chrání své řešení na určitém území. Představme si situaci, kdy čínská společnost získá patent na inovativní technické řešení v oblasti baterií pro elektromobily a chrání si jej na území EU. Evropské společnosti následně nemohou toto řešení použít ve svých výrobcích, což může vést ke ztrátě jejich konkurenční výhody,“ řekl Novinkám Adam Nádvorník z Patentové a známkové kanceláře Nádvorník. Je proto podle něj důležité, aby evropské firmy neztrácely zápal pro vývoj a ochranu svých řešení. „Pouze tak mohou udržet krok s globální konkurencí a zajistit si dlouhodobou konkurenční výhodu,“ podotkl.

Poukázal přitom například na výrobce iPhonů, americkou společnost Apple, která vlastní široké portfolio patentů na klíčové technologie v oblasti elektroniky. Tyto patenty firmě nejen zajišťují technologickou dominanci, ale zároveň jí umožňují licencovat některé technologie dalším. Tím Apple generuje dodatečné miliardové příjmy, přičemž si ovšem udržuje konkurenční výhodu.

Ve farmaceutickém odvětví zase americký gigant Pfizer získal patent na viagru, respektive její účinnou látku sildenafil, což mu zajistilo monopol na trhu s lékem na erektilní dysfunkci po dobu 20 let a zajistilo mu miliardové roční zisky. „Patent vypršel v roce 2017, po čemž na trh vstoupily levnější generické alternativy,“ doplnil Nádvorník.

V řadě oborů teď ale díky patentům získávají navrch Číňané. Jak ukázala letošní zpráva OSN, Čína je na špici například i v počtu patentů souvisejících s generativní umělou inteligencí (AI), což jsou systémy, které umějí vytvářet výstupy ve formě textů, obrázků, zvukových nahrávek a videí v reakci na zadání uživatele.

Z Číny v letech 2014 až 2023 pocházelo přes 38 tisíc patentů souvisejících s generativní AI, což je zhruba šestinásobek v porovnání se Spojenými státy, které jsou za ní na druhém místě.

Peking však mohutně investuje třeba i do technologií v energetice. Na ostrově Chaj-nan v létě vybudoval první malý modulární jaderný reaktor na světě postavený pro komerční účely. Je součástí flotily reaktorů, jejichž cílem je zbavit Čínu závislosti na uhlí a palivu z dovozu.

Podíl Číny na všech jaderných patentech se do roku 2023 zvýšil na 13,4 procenta z 1,3 procenta v roce 2008, přičemž už vede například v přihláškách patentů na jadernou fúzi.

Export čínských technologií v jaderné energetice nicméně zatím brzdí geopolitické napětí a soupeření velmocí. V dalších odvětvích se však čínské firmy postupně prosazují. Registrují i stále více nových patentových přihlášek, které se týkají elektromobility.

Deník Handelsblatt v říjnu upozornil, že německé automobilky jako VW Group, BMW a Mercedes sice v poslední době zaznamenaly nárůst patentových přihlášek, ale Čína je v celkovém počtu daleko napřed.

„Čína dominuje v technologii nabíjení,“ poukázal pak deník na analýzu mnichovské advokátní kanceláře Grünecker, která zdůrazňuje, že zajištění patentů je předpokladem pro získání konkurenční výhody. Čínské firmy podle ní vlastní v klíčové oblasti nabíjecí techniky již přes 62 tisíc patentů.

Je za tím hustá síť výrobců, dodavatelů, univerzit a start-upů. „Samotný počet a know-how jsou působivé,“ konstatoval advokát Jens Koch. Oproti tomu Německo v této oblasti registruje jen sotva čtyři tisíce přihlášek.

Celkem za loňský rok vykázala Čína bezmála 70 tisíc patentových žádostí, následovaly Spojené státy s téměř 56 tisíci žádostí. Na dalších příčkách se umístily Japonsko a Jižní Korea, teprve za nimi Německo.

Čína eviduje už přes čtyři miliony platných domácích patentů na vynálezy, na prvním místě v počtu mezinárodních patentových přihlášek je pátým rokem. Předtím byly desítky let jedničkou USA.

Z firem nejvíce žádostí podává čínská Huawei, která je největším výrobcem telekomunikačních zařízení na světě, v první světové desítce jsou ještě další tři čínské firmy.

„Množství registrovaných patentů jasně ukazuje, že Čína už dávno není rozvojovou zemí. Naopak v mnoha oborech, jako jsou umělá inteligence nebo strojové učení, už patří ke světové špičce,“ řekl Novinkám viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.

Upozornil na to, že zatímco v minulosti šlo často pouze o úpravu nebo vylepšení západních patentů, dnes Číňané přicházejí s vlastními, často velmi originálními patenty.

Čeští přihlašovatelé loni podali Úřadu průmyslového vlastnictví 465 žádostí, tedy historicky nejmenší počet přihlášek k patentové ochraně. Před deseti lety to byla skoro tisícovka. Strmý pokles přihlášek je u vysokých škol. Letos úřad do konce listopadu udělil 329 národních patentů a provedl 4900 validací evropských patentů. Zároveň však roste počet žádostí o patenty českých firem a institucí v zahraničí, což má pro ně větší komerční potenciál.